Muži, měli byste více mluvit se svými ženami. Je to důležité především v důchodovém věku

Paní Hofmanová, proboha neříkejte muži: "musíme si promluvit". To není o mluvení, to je výzva k válce. Tak to muži doslova berou. Doporučoval bych spíše otevřenou otázku: "Jak jsi se měl na fotbale, v práci, na rybách... Kam pojedeme o víkendu. Bylo mě samé doma smutno a další. Myslím si, že musíme spolu komunikovat. Říkat vhodným způsobem i věci, které nejsou příjemné, ale řešitelné. Chce to nějaký každodenní rituál, kde navážeme niť rozhovoru. Uvedu příklad: " Manželka přijde z práce, třeba měla blbý de a ještě s nákupem. Já ji nechám být. Ona si v kuchyni něčeho zobne, uvaří si kafe a uklidnění se šálkem přijde ke mě a povídáme si. Jindra

Trefné postřehy. Nicméně když někdo ovdoví a zůstane sám, za nějaké čas na něho dolehne, že nemá s kým se podělit o zážitky. V případě vdovce pak úplně stačí, když má vedle sebe partnerku a ani moc mluvit nemusí...

Ha ha, příspěvek mě rozesmál. Můj manžel se mnou mluví jen provozní věci, nebo když má na mluvení náladu a zbytek prudí.

Jsem stejny pripad jako Marie F. jen s tim rozdilem, ze se ozenil s knihami a televizi, ale odejit nekam bez neho by mi neproslo.

Krásně napsáno. Já jsem celý léta se občas sešel s kamarádem. Dali jsme si pivo a kromě pár slov sem tam, jsme mlčeli. Pak jsem přišel spokojený domů a manželka: Co ses dozvěděl? O čem jste mluvili? Jak to je u nich doma? - Co mám na to říct? Takže zase mlčím.... :-)

Patřím mezi ty ženy, jejichž muž se oženil s počítačem a televizí, ale na štěstí mohu kdykoliv kamkoliv a mám kamarádky na popovídání.

U nás doma manžel mluví mnohdy mnoho,tak někdy musím prchnout pod nějakou záminkou jinam,jinak bych už měla vymluvenou díru do hlavy. Já sice někdy taky mluvím,ale jen k věci,stručně,nezdržuji nikoho zbytečným vykládáním. Ticho léčí a uklidňuje.....

Mlčeti zlato. Vše může být použito... :-)

Mlč nebo řekni něco,co je lepší než mlčení,říká klasik. Proč nic neříkáš? je častá otázka hovorných žen, která mnohé muže zneklidňuje. Možná zde má původ rčení, že ženatí muži žijí déle, nebo se jim to aspoň zdá.

Souhlasím s Věrou Ježkovou. Podobně jsem žila s manželem i já. Občas jsme si říkali, že máme štěstí, že spolu rádi mlčíme.