Vzpomínka na vojnu a Bleska

Se psy jsou vždy nějaké zajímavé historky, které jsou jak veselé , tak smutné. Ale autorem vaší historky jste vy sám, Blesk za to nemohl. Byl to krásný pes, já vždycky německé ovčáky milovala.

Paní Evo, vrátil jsem se z vojny domů s perfektně vycvičeným Bleskem, který nám ještě dlouho dělal velkou radost, užili jsme si s ním hodně veselí a šest let nám pomáhal vychovávat naší malou Moničku.

Tak to jste měl pane Jiří opravdu dobrý nápad v pravý čas na správném místě. Mohl jste si Bleska po skončení vojny vzít zase domů???

Vím, že kluci, kteří dělali na vojně psovody, se pak se svými svěřenci těžko loučili. Takže Vy jste měl v tomhle výhodu. Vojenské historky čtu ráda.

Byla jsem jednou v porodnici s jednou starší paní, kolem které tehdy lékaři lítali, byla starší rodičks.Její manžel byl voják z povolání a z nezajištěné pistole v kapse mu vyšla rána.Všichni kolegové si z něj dělali legraci,hlavně že už má děti. Paní mu nemohla pdmítnout další dítě jako důkaz,że jako chlap je v pořádku.