Kolik je vám let? Zakázaná otázka

Asi je ta paní mírně pošetilá. Spolužák přece ví, kolik je jí let. Emília Marty je divadelní postava.

První vnučka se narodila, když mně bylo 45. Chlubila jsem se s ní a oslovení babičko mně vůbec nevadilo. Vlasy jsem si přestala barvit krátce po padesátce, ale je pravda, že je ráda zakryju kloboukem. Blížící se šedesátka mě trochu strašila, ale když jsem ji nedávno oslavila v kruhu rodinném, přestala jsem si se šesti křížky lámat hlavu.

Před dvěma lety jsem tu napsala stať Šedesátka o tom, jak jsem se rozhodla, že mi bude pořád 59. Ale všichni věděli, že to říkám z legrace a jak jsem oslavu pojala, to je právě v tom článku. Končí nějak - šedesátka - no a co? Stejný nápis jsem si udělala i na tričko a chodila v něm.

Před dvěma lety jsem tu napsala stať Šedesátka o tom, jak jsem se rozhodla, že mi bude pořád 59. Ale všichni věděli, že to říkám z legrace a jak jsem oslavu pojala, to je právě v tom článku. Končí nějak - šedesátka - no a co? Stejný nápis jsem si udělala i na tričko a chodila v něm.

Svůj věk netajím, občas i napíšu třeba na chat kolik je mi let. Nakonec jsem ráda, že jsem se dožila ve zdraví svého věku. Jinak jak říkala moje maminka :"Proti věku není léku".

Věk netajím ani neřeším. Smiřuji se s chátrajícím organismem. Když mě někdo pustí sednout v tramvaji nebo metru, tiše se podivím, že už jsem tak stará. Co vůbec nechápu, je to, když lidé při narozeninách říkají, že už není, co slavit. No přece to, že se jich člověk dožil. V souladu s tím nezávidím mladým mládí.

Měla jsem jednu kolegyni, podruhé vdanou, která kvůli podstatně mladšímu ctiteli v archivu nepřiznala dceru z prvního manželství, takže se podle mladšího synka záměrně věkově hodně omladila. Je ale pravda, že vypadala dobře. Já se občas dám do hovoru s nějakou prodavačkou v malém krámku, pak řeknu, že je mi 68 a nepopírám, že se trochu směju, když říkají, že by to neřekly. Ale to je jen taková zábava. Pak zase chodím k mladšímu fešákovi fyzioterapeutovi a on mi řekne: Co chcete, vždyť už toho máte dost za sebou, ne? nebo Na svůj věk vypadáte celkem dobře. Tak mu schválně říkám Teda, to jsou poklony. Svůj věk bych si nikdy neubírala ani netajila, byla bych si sama sobě k smíchu. Babička sice nebudu, ale stará paní doufám ano.

Za svůj věk se nestydím a za babičkovství už vůbec ne. Moje maminka mi opatřila bráchu ve čtyřiceti, tak její reakce na mé těhotenství za tři roky na to - to mi nikdy nesmí říkat babičko! Ale pak nějak babičkovsky zmoudřela a oslovení babičko od vnoučátek přijala.

Nejsem celebrita, nemám s věkem problém, ale nezapírám, když mi občas řeknou - dobře vypadáš - že mám z toho hezký pocit.

Také se za svůj věk nestydím, spíše mne zaskočí okamžitě odpovědět, protože se na svůj věk necítím, tak potom musím honem zauvažovat. A na oslovení babičko jsem se dlouho těšila, až jsem se dočkala.