Proč se rozvod ženám nevyplácí?

Je to mnohem složitější, než např. říká psycholožka J.Prokopová -lidé si dali slib, takže tzv.vydrželi. Protože jiná možnost nebyla, ale kolik tragédií se v rodinách odehrávalo jen proto, že se za to ženy styděly, o tom se nemluví. A nemusely žít jen s opilcem, násilníkem. Viz Maryša.

Dovolím si oponovat, článek autorky chápu tak, že cílí opravdu jen na rozvody z "nudy" (vím o takových) a pak je na místě dobře uvážit i ekonomickou stránku věci a to včas. Nedovedu si představit, že by se našel člověk doporučující setrvat ve vztahu s opilcem nebo násilníkem, to je mimo diskusi.

Jsou muži, ale i ženy, se kterými (ať děláte, co děláte) se po určité době nedá žít. Jedině si zničit zdraví a i způsobit pohromu při výchově dětí. Proto si myslím, že tento článek paní Hofmanové je dalším výplodem její neznalosti života. Nevím, kde některé moudrosti, které tady uveřejňuje, bere. Už mě zarazila nedávno charakteristika introvertů. Ale tam něco alespoň sedělo ( oproti této uveřejněné úvaze). Jediná pravda je ta, že samotné ženy mají skutečně vesměs finanční problémy, ale málokterá se rozhodne rozvádět z důvodu manželského stereotypu. Nerada se obouvám do lidí, kteří se snaží tady vyjádřit svůj názor, ale člověk, který se tu prezentuje jako redaktor, by se na svět měl dívat z více úhlů.

Článek prezentuje platný názor, ta racionalita je sympatická. Dost mne vyděsila ta neschopnost domyslet poměrně samozřejmé věci : „Manžel mi po rozvodu sice velkoryse nechal domek, ale já si neuvědomila, že jeho provoz neutáhnu“.

Paní redaktorka by udělala nejlíp, kdyby si tyto kecy nechala a neotravovala v "í"čku. V době rozvodu už moje děti byly v chápajícím věku (rozvod mi samy schválily). Proto jim (už mají své rodiny) tento článek přepošlu!

Až jsem se vyděsila. Pokud to manželství je u konce s dechem protože manžel je třeba alkoholik, násilník, děvkař tak bych s ním nebyla ani za vidinu, že budu mít v důchodě o pár stokorun více. To snad ani není myšleno vážně. Nechat se ponižovat, mlátit pro "zajištěnou" budoucnost? To bych si sama sebe nemohla ani trochu vážit. Musím ten článek vydýchat.

Většina žen, které teď odchází do důchodu, pracovala celý život a jsou soběstačné. Je samozřejmě lepší, když se o životní náklady podělí dva, ale jak píše paní Houdková, je lepší život o suchém chlebu než se v manželství bát o duševní zdraví nebo dokonce o život. Něco jiného to bylo v dobách, kdy byla žena závislá na manželově příjmu, nechodila do práce, starala se jen o domácnost a tzv. přikrývala zástěrou domácí násilí. Já si myslím, že udržovat nefungující manželství kvůli budoucímu důchodu je chyba. Naopak - rozvedená čtyřicítka má dost času na to, aby si v klidu a v pohodě na stará kolena našetřila. Jestli jsou v manželství hádky a nesoulad, dokážete si představit, jak to bude vypadat až budou oba v důchodu a budou spolu žít dalších 20 let?

Rozvod je velká nepříjemnost - s úbytkem peněz je to pravda - místo nich obvykle přibudou jen starosti. Ale - než blbé manželství a útrapy od vola, je lepší ŽÁDNÉ manželství ! - pořádně třísknout dveřma, obrnit se a postavit na vlastní nohy.

Ono to není tak jednoduché. V létě prostě odešel manžel mé neteře v 57 letech, zamiloval se a trval na rozvodu. Nepříjemná situace je, když se vdova znovu vdá, přijde o vdovský důchod, a pak zjistí, že s novým manželem nemůže žít a rozvede se, ale vdovský důchod zpátky nedostane. Na to by měly vdovy dávat pozor. Ono se to týká i vdovců. Již několik let existuje i vdovecký důchod pro muže, o který přijdou, když se znovu ožení.