České neziskovky: přítěž a břemeno?

Ničí, nebo neničí, o to se přít nebudu. Ale jak chcete, aby neziskovky vykonávaly naplno finančně náročné služby, např. v péči o různé skupiny obyvatel, od opuštěných dětí přes nemocné až po hlídání demokracie v naší zemi? To všechno jako převzme stát nebo snad to zafinancují podnikatelé? Stát vybírá obrovské prostředky, tak ať vysolí co nejvíc k užitku lidem. Jen to musí být užitečné, transparentní, férové. Zájmové neziskovky klidně ať nedostávají nic, ať si to platí sami zájemci, ale co ty, které o někoho nebo o něco pečují? V těch řádně fungujících se peníze neztrácejí, ale využívají. Tisíce příkladů by bylo. (Teď zrovna pomáhám neziskovce, která "vrací zpět do života" lidi po duševním onemocnění. To vám žádný soukromník nezaplatí a k radiátoru ty lidi přece nepřikováme.)

Dotace neziskovky ničí, protože právě podpora jednotlivých podporovatelů a jejich množštví a výše příšpěvků stanovovala jejich "kvalitu" a důležitost tématu, takové vox populi. Ale kde je hlas lidu/společnosti v dotacích?? Dotace je politický nástroj.

Pokud jde o neziskovky, které nečerpají prostředky z veřejných rozpočtů, nezbývá než zatleskat.... a podporovat.

Paní Zdeno dovolím si představii další "neziskovku" jmenuje se TOTEM a byla založena před 15lety mnou a dalšími dvěma kamarádkami.Totem byl zaožen protože v Plzni se nikdo nezabýval situací okolo seniorů. Začali jsme s tzv.počítačovou gramotností, zakoupily jsme 20 notebooků z peněz FARE (ještě jsme nebyly členy EU.). Založily jsme první dobrovolnickou skupinu a obrátly jsme se na tzv.příhraniční spolupráci s Němci v Regensburgu. Ti měli velké zkušenosti s pomocí seniorům. Dnes TOTEM je celoměstskou oranizací a peníze se získávají buď tí, že tzv.vyhrajete určitý vypsaný projekt či pokud město Plzeň financuje určité aktivity např. bezpečnost senior, jejich aktivity, právní bezplatná pomoc a nejlepší když si všichni, kteří se o to zajímáte podíváte na weové stránky TOTEMU. Uvidíte kolik seniorů se tam schází, co dělají a proč tato neziskovka pomáhá. Podobně třeba v Praze působí Život 90. Nic není ani bílé a ani četné. Nezavrhujte všechny neziskovky. My nepracujeme za Sorosovy fnance a já celý čas pracuji zdarma a nikdy jsem za svou práci nepřijala ani korunu. Zkuste si někdo z vás, které tak kritizujete a odsuzujete neziskovky udělat něco zadarmo jako dobrovolníci pomoci třeba tím, že budete pomáhat v hospicu, v LDN či Domovech pro seniory. Uvidíte, že to má smysl.

Pardon, už jsem si jich v článku všimla, díky.

Často máme tendenci na základě jedné zkušenosti (vlastní nebo i jen převyprávěné) zobecňovat. Tak je to i s důvěrou v naše neziskové organizace. Při katastrofě způsobené tsunami jsem pak někde náhodně četla informaci, že zástupci naší Adrie, kteří jeli do Thajska s humanitární pomocí, si tam žili v nadstandardních poměrech. Nelíbilo se mi to, ale mám snad díky tomu odmítat veškerou charitativní pomoc? To je přece zase někdo úplně jiný. O společnosti Kverulant jsem opravdu ještě neslyšela, ale její Vámi uváděné úspěchy mě zaujaly, to se rozhodně podívám, snad má stránky, žádné jste neuvedl.

Myslím si, že většina neziskovek funguje z darů a nevysává státní rozpočet. Sama dostávám složenky na příspěvek od různých neziskovek - na výcvik psů pro nevidomé, pro onkologické děti, dětského klauna, psí útulky atd. Několikrát do roka jim všem posílám nějakou menší částku. Považuji to za důležitou součást života, když jsem byla mladší, tak jsem i sama pracovala pro jednu neziskovku.