FOTO: autorka

Téma týdne: Sportem ku zdraví nebo k trvalé invaliditě?

14. 3. 2017

Můj příběh

Autor: Hana Rypáčková

Hodnocení:

(4.7 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Broumová 24.3.2017 17:38

Hanko, paráda. Honzík má správný rytmus a nebojácnost, geny ?! I sněhové podmínky vám přály, vždyť je to před pár dny.

Eva Mužíková 15.3.2017 20:06

Hani, tak to smekám, já jsem si fakt nedokázala představit, jak se to točilo...

Hana Rypáčková 15.3.2017 19:54

Díky všem za slovíčka. Evko, kdepak kamera...Zeťák točil mým Lumíkem a sjížděl i pozadu, dobře vše zdokumentoval za mého nabádání.. A fotku při odpočinku vyfotil Honzík...

Elena Valeriánová 15.3.2017 19:53

***** Hani, to bych nedala, ze sportů mám nejraději pěknou knížku. :-)

Lidmila Nejedlá 15.3.2017 17:33

Palec nahoru, kluk je šikulka a proč by nebyl, když má babičku také šikulku.

Marie Novotná 15.3.2017 14:57

Tak to je super!!!a pak,,po kom ty děti jsou"

Jaroslava Handlová 15.3.2017 14:04

Vynikající! Hanko, jezdi dál pro radost a hlavně pro zdraví, žádnou invaliditu!

Soňa Prachfeldová 15.3.2017 09:12

Hanko jsi super baba a s Honzíkem jste senzační tandem *****

Jarmila Komberec Jakubcová 15.3.2017 07:37

Paní Hano moc vám to sluší. Já jsem před týdnem také lyžovala na Lipně a moc jsem si to užila. Jen se mi smála moje vnučka (6 let) že používám pořád hole, ona už to zvládá bez nich. Ale už raději běžkuji.

Anna Čípová 14.3.2017 21:22

Paní Hanko, máte můj obdiv. A vaše vnoučata mají super babičku.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá