FOTO: archiv autorky

Moje ohlédnutí za fotografií, vzniklou před 6 lety

11. 3. 2017

Dnes jsem na facebooku objevila tuto fotografii. Čas se pojednou zastavil a já se vrátila do roku 2011. Byl to nejtěžší rok mého života. Ze začátku jsem moc nevěřila, že to zvládnu. Umřít se mi opravdu nechtělo. Poté jsem si přečetla komentáře přátel a přestala brečet. Dnes děkuji životu za lekci. Hodně věcí se změnilo. Konečně jsem si uvědomila, na čem záleží. Musím jít dál, žít a hlavně mít se ráda. Předtím jsem to neuměla.

Dnes jedu na půl plynu. Žiju tak, abych dokázala těšit ze života a být oporou své rodině a svým blízkým. Velmi ráda maluji a vyrábím hezké věci. Práce? Svoje povolání miluji. Co na tom, že jsem ve škole jen 8 hodin týdně. Ráda bych si ještě alespoň párkrát takové ohlédnutí zopakovala.

PS: Je dobře, že se ta fotografie na facebooku objevila. Připomněla mi, že se mám mít pořád ráda a nemůžu vstřebávat všechny bolesti světa.

Můj příběh

Autor: Olga Fišarová

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 7.3.2019 08:32

Milá Olgo, nahodně jsem zabloudila na váš článek, co člověk ,to vlastní originální příběh, fotka mě upoutala, myslela jsem si, že se jedná o fotografku, sluší Vám to na ní. Život si s námi vselijak hraje a my musíme hrát s ním. Hodně zdraví a pohody přeji.

Olga Fišarová 4.11.2017 16:56

Milý Libore,díky moc za povzbudivá slova. Potěšilo mne to. Měla jsem delší složité období,ale už je pryč. Jsem tady a ráda se připojím. hezký večer

Libor Farský 29.8.2017 12:15

Olinko, nějak jste se odmlčela a to je velká škoda. nemohla byste občas přidat pár svých malůvek do své galerie a upozornit na ně zde na chatu s názvem "Hobby"?

Marie Seitlová 15.3.2017 14:31

Paní Olgo, jste bojovnice, přeji hodně zdravíčka. Zjistila jsem, že jste z Olomouce, přijďte mezi nás 21.3. - Sraz i60.

Helena Lepková 12.3.2017 20:00

Moje kamarádka má za sebou dva koktejly. Držím palce všem, které to mají za sebou i těm, které toto "šátkování" aktuálně řeší.

Zdena Proboštová 12.3.2017 14:39

Hlavně, že nám to sluší. Taky jsem takhle vázala šátky, ale povětšinou barevnější a někdy roztodivné kokrhele :-))))

Naděžda Špásová 12.3.2017 14:27

Olgo, můj rok byl 2009. Přežila jsem, ale se strachem se srovnávám dodnes. Přesto to jde a nestěžuji si.

Lidmila Nejedlá 12.3.2017 00:58

Přeji hodně hezkých ohlédnutí a dobré zdraví.

Elena Valeriánová 11.3.2017 17:58

Teď si čtu, co jsem to napsala, bože! Mělo tam být "Paní Olgo, ani nevite ...." Omlouvám se, zradil mě můj přítel tablet. :-)