Ilustrační foto: pixabay.com

Místo mého srdce: Dědečkův dům

12. 3. 2017

Místo mého srdce

Autor: Helena Votíková

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 14.3.2017 08:18

To se máš, Helenko. Mít dům s příběhem je vzácné...

Eva Mužíková 13.3.2017 19:48

Někdy méně je i více... sdělila jsi nám Helenko pár řádky vše. Tak ať se vám v domě po dědečkovi krásně žije.

Helena Votíková 13.3.2017 10:06

Ivanko, jednalo se hlavně o vnitřní úpravy, jinak se jen vyměnila okna, vchod zůstal a změnila se fasáda na žlutou.

Marie Ženatová 13.3.2017 05:24

Moc Vám přeji, že se Vám dům v restituci vrátil a můžete v něm pohodově bydlet...

Helenka Vambleki 12.3.2017 21:12

Paráda, podobný dům měli prarodiče a v něm mlékárnu

Zuzana Pivcová 12.3.2017 20:13

To mi připomnělo, jak jsem se toužila neustále podívat do bytu, kde jsme v době mého dětství bydleli, a podařilo se mi to takřka po 50 letech. Ano, zůstal tam také kus mého srdce. Ty však, Helenko, někdejší dědečkův dům máš stále, a to Ti moc přeji.

Naděžda Špásová 12.3.2017 14:08

Helo, napsala jsi to moc hezky. Hlavně, že se vám to vrátilo. Jste ve svém a dědeček může v klidu odpočívat. Určitě tě tam nahoře slyšel.

Zpět na homepage Zpět na článek