Téma týdne: Zdravý život po padesátce

Vždyť jste byla krásná,já jsem byla svalnatější-dělala jsem balet a gymnastiku,takže jsem vážila dost,ale to byly svaly.Nikdy jsem netrpěla výčitkami,byla jsem spokojená ,a tak tomu je dodnes,mám totiž pořád stejně kil,i když je mi 60 let.Žádné diety nedržím ani jsem nedržela.Možná právě proto, jak si někdo rozhoupe metabolismus dietami,tak to je konec. Nejsem hubená ani tlustá,tak akorát,aspoň si myslím.

Děkuju moc všem za komentáře. Byly vtipné a zábavné. Hodně jsem se u nich nasmála.

Mně nejvíc zaujala dieta vinná - pití bílého vína (jeden litr denně) a k tomu tři suché rohlíky. Zkusila jsem to o dovolené a výsledek byl, že jsem třetí den prostě vyjedla lednici a efekt nula.

Také si pamatuji na jednu dietu z mládí. Když přišla móda minisukní tak se zdálo sestře že má příliš velká kolena. Navrhla že budeme jíst pouze jablka a pít mléko. Kila půjdou dolů, zadoufaly jsme společně. S rostoucím hladem se počet snědených jablek den po dni zvětšoval. Měli jsme jich ve sklepě několik bedniček. Jenže na kolena to mělo vliv nulový, pořád byla zaoblená, tak jsme to vzdaly a na postavu Twiggy nedosáhly.

Drahuško, je to legrační, jak vesměs každá z nás chtěla vypadat jinak, než jak vypadala. Já jsem Twiggy předběhla, ta přišla do módy až poněkud později, než jsem se svou nedobrovolně anorekticky vyhlížející postavou vyrukovala do puberty já. Ale myslím, že stejně za nás nebyla děvčata tak silná, jako jsou nyní, alespoň v Praze ano, hlavně od pasu dolů. je to určitě stravou z fastfoodu a colou a dalšími lákadly. Jak už jsem někde napsala, pokud nechci nabírat další kila, je to především ze zdravotních důvodů. A každému přeji, ať je se svým tělem a ve svém těle spokojen co nejvíce. Díky.

Všechny vnučky jsou zděšeny z počátku z rostoucích oblin a prsou. Naštěstí jsou včas vyvedeny z omylu díky chlapcům. Stejně se šlechtí jen jedna pro druhou, kluk není nadšen slízáváním rtěnky a univerzální maskou na obličeji ... Myslím, že v mém středním věku , kdy bych měla nabývat kila po dětech mi pomohla školní jídelna, kam jsem docházela na oběd. Vešla jsem - smíšené vůně a řev dětí a učitelek držících dozor mě opět vyhodil z budovy. Druhý pokus , kdy už část dětí odcházela se někdy také nepodařil a a na třetí jsem honem něco snědla, než se vřítí další várka. /Měla jsem pracoviště necelý kilometr na kraji města.Najedla jsem se pořádně, když byly buchty- nesla jsem si je do klidu a s kafíčkem to nemělo chybu...

Drahuško, s tím buřtíkem to myslíte vážně? Takhle jsem vypadala taky a vážila jsem 50 kg. Pokud si vzpomínám, tak jsme s holkama něco jako diety, nebo Twiggy neřešily. Zato kluky ano.

Drahuško, byla jsi kočka a stále jsi sympatická dáma.