Já a brusle, aneb jsem srab?

Naďo, vykašli se na brusleni, na těch sáňkách máš jistotu pádu z malé výšky :))))))

Naďo, naprosto Ti rozumím. Já ty touhy totiž taky mám. Na rozdíl od bruslí. Zkusila bych si to moc ráda, ale určitě bych šla na stadion a držela se mantinelu. Dost se divím hladkému ledu, protože jak u nás na rybníku, tak na velké Dobříňské pískovně, kde jsem se procházela teď v týdnu, led moc dobrý není. Navzdory se tam bruslí a dokonce jsem tam viděla chlapa na běžkách.

Naďo, začínat na venkovním ledě- není dobré. Taky se bojím a bruslit na stadion chodím. Jela jsem po rybníku a potoce moc opatrně...Hrudky ledu, , klacíky, stébla trávy- taky se bojím upadnout... A taky to přezouvání moc studí. Už pozor, ledu i při mínusových teplotách ubývá odspodu... Dnes už hlásili zákaz na řeku.....

Už je to dost dávno, co jsem stála na bruslích, takže já bych to Naďo taky vzdala. Přeci nebudu ten led ostatním ničit, ne? :-))

Pardon - srabárna

Myslím, Naďo, že to žádná sabárna není. Proč se pouštět do něčeho, na co se člověk úplně necítí? Já jsem jako holka suverénně jezdila na lyžích a na bruslích, a dnes ani náhodou. A to není záležitost věku. Mám v sobě blokaci už mnoho let. Proto ani nejezdím s autem.

Nadi, rozhodně jsi jenom opatrná, na rybník bych také asi nevlezla. Nejsem sice nejlepší bruslař a na bruslích jsem stála naposledy asi v 25, ale Eliška mne přesvědčila, abych si brusle přivezla do Anglie, a mohla s nimi chodit bruslit. Jistota je mantinel....

Paní Naďo, přiznám se, že ani já nemám na brusle odvahu se postavit, Jednou jsem si podvrkla nohu a od té doby se prostě bojím.Nejste srab, jste pouze opatrná. Hezké vyprávění a skvělé fotky

Zajímavé. Mám úplně stejný zážitek. Až na to, že jsem si zlomil ruku-a to byla také má konečná.

Naďo, nevím. Člověk musí cítit jistotu, aby se na brusle postavil, ale když jsi bruslívala v mládí, zvládla bys to. Já zatím bruslím v zimě i v létě, ale asi bych toho měla už také nechat. Kdo ví, jak bych dopadla při pádu. Nejsi srab, jsi prostě opatrná.