Nový život jako chůva

Zdravím Elenko a plně souhlasím s Tvým stanoviskem - "hlídání" dítěte znamená i velké riziko zodpovědnosti! Nesmí nás mýlit., že když jsme zdárně uspěly u svých vnoučat, lze takto pokračovat dál. Mohou nastat situace -fyzické i psychické- které už senior-laik nezvládne a přinesly by mu zbytečné problémy (moderní maminka přeci nemá na výchovu dítěte "čas" a ráda přenese zodpovědnost na "hlídací babičku". Letos budu už 20 r. v důchodu - žiji sama - možnosti -jak tu samotu odbourávat bez dalších starostí- jsou !

Nevím, o které době pan sociolog mluví, ale pokud o době, kdy většina dnešních seniorů vychovávala své vlastní děti, tak se plete pokud si mysli, že ženy v té době neměly pravidelné zaměstnání. Nebo, že ženy nechodily do prace vůbec a tvrdě pracovaly doma. Ano, s druhou částí tvrzení souhlasím, ale do práce jsme chodily, jinak bychom byly příživnice.

V našem domě bydleli v jednom bytě nájemníci - rodiče, dvě dospělé děti a jedno dítě školou povinné. Pak se jim narodilo další dítě, když mu byly asi čtyři měsíce přišla za mnou jeho maminka, že z finančních důvodů musí jít do práce (doplňovala zboží v supermarketu) a jestli bych jim v případě potřeby nehlidala malého. Odmítla jsem. Byli doma čtyři silní kuřáci, kluci si "hledali" práci. Máma do práce dojížděla 15km. Nakonec by to skončilo tak, že bych malého hlídala pořád a neměli by z čeho platit. Ale největší strach jsem měla z toho, kdyby se malému při mém hlidani něco stalo. Naštěstí se brzy odstěhovali.

V našem Totemu jsme zkoušely projekt "hlídací babičky". maminky se v Totemu přihlásily že mají zájem o hlídání a my jsme z řad našich seniorek našly zájemkyně o hlídání.Fungovalo to asi půl roku. Projekt skonči protože nikdo děti nechtěl nakonec hlídat.Problém je v tom, když se třeba děcko poraní , dojde v domácnosti ke škodě na majetku atd. Vznikají z toho pak velké problémy ve věci pojištění. Projekt proto skončil.

Sousedka v domě léta hlídala děti lékařům, než je vzali do školky. Nyní mají přímo v nemocnici jesle i školku pro pracovníky nemocnice a tak pracuje v obchodě. Je unavená, na rozdíl od doby, kdy hlídala u sebe v bytě i čtyři děti /nárazově/ . Děti byly spokojené a klidné, byla hodná, ale důsledná. Když jsem viděla děti s maminkou při přebírání- to bylo vztekání a vzdoru. Záleží na prostředí, kde děti jsou. Kamarádka zase hlídala děti agentuře jen večer po uložení do rána. /Na noční směny rodičů nebo za zábavou/ .

Také jsem o hlídání dítěte uvažovala, ale stačilo mi ( vidět např. v obchodě) jak už malé děti jsou rozeřvané, vzteklé i sprosté na svou "moderní" maminku, které toto už snad ani nevadí. A proto: Péče o dítě = NIKDY ! Raději funguji - občas jako "psí MŠ" - pro hodnou a na slovo poslušnou fenku - mám tak pohodu i klid.

Sama zkušenosti s opatrováním (mimo vnoučat) nemám, ale moje sestra v důchodu nějaký čas tuto práci vykonávala. Vždy to s dětmi uměla, měly ji moc rádi. Na starosti měla jen hlídání dětí, nic navíc. Jenže dnešní moderní výchova, nijak děti neomezovat jí dávala pořádně zabrat. Měla celý den na starosti dvouletého a čtyřletého chlapečka. Ten větší zlobil a z rozpustilosti zkoušel co si může dovolit (vylil třeba hrneček s kakaem na stůl a smál se tomu ). Na vlastní děti jde zakřičet, nebo je plesknout přes ruku, ale tady to nešlo. Víc sestru bavilo dělat průvodce, třeba v muzeu, nepřinášelo to tolik starostí a vracela se domů odpočinutá, kdežto od opatrování dětí unavená.