Mezinárodní den památky obětí holocaustu

V době mé nemoci jsem měl možnost přečíst si knihu Stanislava Motla- Ozvěny lidické noci. Ty krutosti si dnes už nikdo (kromě těch co to zažili) nedovede představit. O to více je nepochopitelné, že Havel a Herman se Němcům omluvili! Děkuji, že jste připomněla tento den.

Děkuji všem za to, že věnují vzpomínku na umučené ve vyhlazovacích koncentračních táborech.

Už mi hoří na stole svíce na památku všem.

V mládí jsem se učila německy u soukromé učitelky. Byla to německá Židovka, která přežila Terezín, její manžel ne. Vyprávěla mi, jak to v Terezíně chodilo a ještě dnes mě z toho mrazí. Přinesla si z vězení vážné zdravotní následky včetně neplodnosti. Byla to moc milá paní. Proto vždy, když slyším nějaké "odborníky" mluvit o utrpení lidí v koncentrácích a to nejen Židů, je mi z toho nevolno. Kam někdo až může zajít!

Jaruško děkuji za připomenutí.

Takový hrůzný výsledek je, když se vlády ujme "nadřazený magor" - to by se opravdu zapomenout nemělo !

Znám bohužel takový dokument, kde Vůdce při "oprávněném útoku" na SSSR označuje Židy za dějinné původce všeho zla. A také jsem měla tu "čest" setkat se v archivu se zastánci tvrzení, že počet obětí holoucaustu je nadsazené číslo a že v Osvětimi nebyly plynové komory. No, ona už svého času tvrdila v rozhovoru s naším zpravodajem i Lina Heydrichová, jaký byl idylický život v Panenských Břežanech a že netušila, co se děje v Protektorátu. Jenže v dokumentaci je její žádost o přidělení židovských vězňů na údržbu zámku a přidělení nábytku z majetku zabaveného Židům před deportací. Takže dobře věděla.

Jarmilko, při čtení Tvého článku mě zamrazilo. Tato historie - pořád by měla být živá a bolestná pro všechny lidi bez rozdílu víry a životního postoje, přesvědčení - je hanbou celé Evropy a také a to hlavně velikášského Německa. Dělím lidi na slušné a poctivé a ty darebáky, bez rozdílu jakou mají národnostní příslušnost. Židovský národ je pro mě trochu exotický, má své hluboké kořeny a toho si vážím. Děkuji za připomínku. I já si zítra připomenu utrpení obětí holocaustu.

Co říct? Byla to těžká doba. Můžeme jen doufat, že nic podobného nevrátí.