Vánoce za našeho mládí

U článku jsem si zavzpomínala na vánoční atmosféru u nás doma, něco bylo podobné. Je smutné, když se vánoce spojí s odchodem někoho z rodiny, ale nemoci si nevybírají.

Dojemný článek, děkuji. Myslím, že naše generace má na co vzpomínat, a to je dar. Život pestrý, přinášející štěstí i bolest.

Děkuji za posmutnělý, ale hezky lidský článek. Vyšel před 4 lety. Doufám, že vánoce stále ještě nevypadají tak, jak tu v komentáři napsal s nadsázkou tehdy Olda.

Až mi slzička ukápla,krásně napsáno. Děkuji za vzpomínku. :-)

Krásně napsáno.

Jsem dojatá až k slzám.

Děkuji všem za krásné příspěvky, jsem tu nováček a moc mě to potěšilo. Paní Ženatovou zdravím, akci, kdy naše vzpomínky byly slavnostně ukládány do Národního muzea pro další generace si dobře pamatuji. Pak jsme ještě měli ten rozhovor v rádiu. Ať se daří, zdraví- L. Münsterová

To je hezoučké, Libuško.

krásné vzpomínky na Vánoce....byly tajemné, ale já jsem přesto asi až do 14, let měla vyhrabané všechny dárky a věděla jsem, co dostanu...Až pak jsem si řekla, že to bylo naposledy, neboť nemám u stromečku žádnou radost...A tak se taky stalo... A později jako máma, jsem dětem odpouštěla, že znají často mé schovky dárků, vždyť byly po mně :-). Omlouvám se za 4*. uklikla jsem se, mělo jich být 5.

Pěkné. Ale nemusíme být z toho smutní. Budoucí vánoce našich vnuků budou vypadat už úplně jinak: všichni se sejdou tak, že každý u svého monitoru bude pomocí videokonference sledovat, jak vypadá, co říká a co dostal od ježíška jiný člen rodiny, který sedí kdesi u jiného monitoru.