Počítání bez počítače
FOTO: autorka

Počítání bez počítače

10. 12. 2016

Při předvánočním úklidu jsem našla podivný předmět, který mě přiměl k vzpomínání. Do nástupu kalkulaček, které se objevily v 60. letech minulého století, kralovalo mezi matematickými pomůckami logaritmické pravítko. Vzpomínáte si?

Takové pravítko mělo pohyblivý střední pruh a všechny tři části byly opatřeny nepřehledným (pro mne) množstvím nestejnoměrných stupnic. K tomu posuvný jezdec s průhledným hledím rozděleným titěrnou čárkou. Pomůcka k násobení, dělení, pro mocniny a logaritmy. Jen mozek musel být zapojen, aby byly nastaveny ty správné hodnoty. Pro nepozorné a roztěkané žáčky to nebylo to pravé ořechové. Správný výsledek? Počet nul se muselo odhadovat, tedy vypočítat desetinná místa.

Tak mě zajímal vývoj této věcičky, která je snad k vidění v muzeích nebo se i u vás ukrývá v zásuvkách psacích stolů ? S nástupem kalkulček a později i počítačů končí její éra. Nebylo lehké posouvání středové stupnice, a tak jsme ji natírali mýdlem, aby lépe klouzala. Proto bylo mnohem milejší listovat v logaritmických tabulkách. Ale pravítko nenahradily...

Matematik John Napier /1550-1617/objevil logaritmy a Edmund Gunter/1581-1626/ sestrojil první prototyp logaritmické početní stupnice na kružnici. William Oughtred /1574-1660/ používal logaritmické pravítko ještě kruhové, které už připomíná moderní nástroj matematiků 19. století. Tehdy Amédée Mannheim (1831-1906) přidáním posuvného ukazatele  vytvořil logaritmické pravítko, jak ho známe dnes. Bez tohoto nenápadného pomocníka by se neobešla navigace, různé výpočty spotřeby, ani by nebylo možné sestrojit aktinograf /pánové Herter a Driffield/, který slouží k měření množství světla po dobu expozice a otevření záklopky při fotografování.

Tak jsem zase mé dřevěné pravítko uschovala a ukáži je vnoučatům.

retro věda
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
To byl zajímavý objev na dně šuplíku. S logaritmickým pravítkem jsem ještě pracovala v 60. letech v laboratoři při výpočtech, později s log. tabulkami. Kalkulačku jsme dostali až po 70. roce - byly bulharské a hodně nekvalitní, moc jsme na ně nemohli spoléhat.Moc se mi líbilo Vaše " bádání" o vzniku pravítka, vůbec jsem to nevěděla a je to zajímavé. Děkuji za poučení.
Eva Mužíková
Pamatuji se také, nikdy jsem si sním moc nerozumněla.
Zuzana Pivcová
Pokud si pamatuji, měla jsem snad papírové logaritmické pravítko, ale možná i s ním jsem měla problémy, jako s celou matikou. Ne na propad, ale také ne na jedna.
Alena Vávrová
Také ho ještě mám, i tabulky - muž byl technik. Dneska už bych s ním asi nic vypočítat neuměla.
Lidmila Nejedlá
Hani, to je dobře, že máš ráda staré věci, počítám se mezi ně. Logárko mi dělalo potíže, neměla jsem ho ráda.
Jana Šenbergerová
Přemýšlím, jestli jsem něco takového někdy držela v ruce nebo aspoň viděla ... :-) Matematika nikdy nebyla můj koníček, což mě dnes docela mrzí. Stejně jako hudba je to nejlepší světový a možná i vesmírný dorozumívací prostředek.
Hana Rypáčková
Já jsem měla to dřevěné po tatínkovi a sestře, ona dostala to bílé plastové. Vůbec jsem jí ho nezáviděla...Mám ráda staré věci .
Marie Seitlová
Hanko vzpomínám, měla jsem ho ráda, bylo to velmi rychlé počítáni. A ještě ho mám schované.
Eva Komínová
Pamatuju si moc dobře. Tak zvané "logáro" bylo naší povinou výbavou na průmyslovce.
Libor Farský
Haničko, logáro jsem miloval a uměl na něm úplná kouzla ve stavebním projektování - na př. pouhým posunem navrhnou výztuž do železobetonu, což je u počítače mnohem zdlouhavější. Když jsem začal učit na SŠ začaly se objevovat první kalkulačky, ale u písemek jsme je zakázali, protože je mělo jen pár žáků z bohatších rodin anebo s konekcemi, nevím kde je sehnali. Ve škole jsme organizovaly soutěže v počítání na logáru. Vyučovalo se na velkém, asi 1 m dlouhém, pravítku. To jsem pak věnoval kamarádovi, který logaritmická pravítka také miloval a sbíral je. Pověsil si ho v obýváku na zeď (se souhlasem manželky) a myslím, že měl z něj větší radost než z narození potomků. Díky za milou vzpomínku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.