Co bude po smrti? Rozhodnutí je na nás

Nepoznala jsem hned, že to je starý článek, pak jsem našla svůj výrok. To jsem byla ještě tralala. Za rok mu umřel manžel. Děti nezklamaly a staraly se. Ví, že chci rozptýlit a věřím jim.

Také jsem si dnes ráno poslechla zmiňovanou přednášku. Knihy i na toto téma mám ve své knihovně. Neustále poznává ten, kdo chce.

Tak jsem si konečně udělala čas a poslechla si přednášku, na kterou níže upozornila paní Pravečková. Autor se s jejím obsahem popasoval velmi elegantně. Až na pár nepodstatných drobností se vším plně souhlasím. Škoda, že tak málo lidí má zájem dojít k poznání, kým skutečně jsme, co tu děláme a proč jsme, jací jsme.

Jano s tou vodou je to trefné přirovnání, vždyť tvoří u dospělých 55-60 % tělesné hmotnosti hmotnosti :-)

Ať se nám to líbí, nebo ne, kácí se v našem lese a třísky lítají. Odcházejí nejen starší než my, ale často i v našem věku nebo mladší. Je to jako s vodou. Některá se povaluje líně po krajině, třeba v rybníčku, jiná teče prudce hned od pramene k moři. Některá se vypařuje pomalu, jiná frnkne jako pára z hrnce. Neustálý koloběh, jen se mění skupenství. :-) Myslím, že žádná doba k přemítání o životě a smrti není nevhodná. Pořád jde přece o Život.

Ještěže, článek k znovuuvedení vyšel tentokrát na červenec, kdy kytky nejsou tak drahý. Jak jsem se rozhodla na svět přijít, tak se rozhodnu i odejít a bude mi jedno, co s tělem, které mi bylo půjčeno na pouť tímto současným životem, udělají. Stejně to budu z "druhého břehu" vidět úplně jinak.

To: Libor Farský. Než cestovat do Belgie je snazší trochu pohnout prstem.

Pro všechny, kdo berou smrt jako součást života přikládám velmi zajímavou přednášku s názvem: Smrtí život nekončí: https://www.youtube.com/watch?v=_0kntiD1H_Q

Nepodařilo se mi zjistit, jestli v zemích, kde je legální eutanazie, existuje tato možnost rovněž legálně i pro cizince, tedy třeba v Belgii pro Čechy.

Mám hodné děti a tak jsem si (možná dle názoru jiných) dost "troufla": Po rozvodu a úmrtí "bývalého" dům zdědily děti (já už byla mimo hru). V pohodě se dohodli - a oba mají domy své. A co jsem cennějšího měla já, rozdělila jsem mezi ně rovným dílem, už před lety = za života a naše vztahy jsou naprosto v pořádku. Nyní v Pečováku už žádné starosti -jak/co- nemám - a mrtvý už stejně "prd ví"-