Ilustrační foto: pixabay.com

Čas je běžec dlouhým krokem

27. 11. 2016

senioři stárnutí

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marta Novotná 22.11.2018 19:19

Píseň zpívali myslím "Pánkovci" . Článek moc pěkný, úcta ke stáří začíná ve výchově. Téma stáří se léta opomíjelo a dnes naopak je zmiňováno všude. Těžko si pak vybrat :-)

Marie Magdalena Klosová 1.12.2016 22:56

A pak taky ještě: "Zastavte čas",možná paní Hegerová? A pak pan Suchý: čas běží jako spřežení nad kterým práská bič,člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč. A to měl tenkrát kolem třicítky... :) mm

Jarmila Komberec Jakubcová 28.11.2016 18:57

Elenko moc se ti to povedlo. Četla jsem si to několikrát. Pravdivé ale smutné

Libor Farský 28.11.2016 13:43

Eli, je to krásné, jen je mi nějak smutno...

Olga Štolbová 28.11.2016 09:46

Elenko, krásně napsané a pravdivé. Fotky máš úžasné, ale to vždycky. Jak píše Ála T., ani my, v mládí, jsme si nepřipouštěly, že jednou bude všechno jinak. Díky...*****

Hana Čadová 27.11.2016 22:33

Moc hezky napsané. Je spravedlivé, že každý zestárne. Za 20 let, to bude seniorů! Mám zkušenost se seniorem trpícím Alz. chorobou. Četla jsem knížky, zpívala, hráli karty nebo člověče nezlob se. Někdo jedná se seniorem jako s kusem papíru!

Hana Rypáčková 27.11.2016 21:51

Ano. Šotek. V 10 51 jsem dávala hvězdičku /ta tam je/ a psala jsem o zkušenosti z nemocnice, jak často jsou pacienti jen případy a po rozhovoru je za každým člověkem příběh...A pochválila jsem fotky. Tak jak se to mohlo vytratit?

Zuzana Pivcová 27.11.2016 20:06

Já tu písničku z dětství znám, jde mi k ní ženský hlas, ale už jmenovitě nevím. Na tom však teď nezáleží. Zpracovala jsi to velmi dobře, až odborně. Díky.

Elena Valeriánová 27.11.2016 19:43

Já jsem ji hledala na internetu a tam jsem našla, že to zpíval Milan Drobný. Pokud to tak není, tak se omlouvám, ale ono spíše záleží na tom textu než kdo to zpíval. Děkuji za pochopení.

Jana Slavíková 27.11.2016 19:39

Moc hezký článek, krásné fotografie. Je maličkost - zmíněnou písničku měl v repertoáru od roku 1962 Jiří Popper.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Prostituce, interrupce, eutanázie – a senioři

Co si my senioři, uživatelé internetu, myslíme o prostituci, interrupci a eutanázii? Povolili bychom je, nebo zakázali? Nakolik jsme spokojeni se svým současným životem? A čteme rádi aforismy? Na základě anonymního sociologického průzkumu o tom píše dr. Oldřich Čepelka.

Oldřich Čepelka

Češi jsou ochotni starat se a zároveň nechtějí být na obtíž

Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat. To tvrdí šedesát jedna procent Čechů. Ale jen čtyřicet devět ji od svých blízkých očekává. Chceme více dávat než brát? Je to dobrá nebo špatná zpráva?

Vratislava Hofmanová, redakce

Stárnou společně

Kdysi dávno byla mladičká a něžná a on byl plný síly. Voněl jí a ráda se ho dotýkala. Žhavě se milovali a potom kolíbali. Reprodukční medicínu nepotřebovali. Děti mají dělat mladí. Jednak to jde lépe a starší také na ně už nemají nervy.

Jindřich Berka

Může stáří přinést štěstí? Ano, ale rozhodně ne všem

Ve středním věku prožijeme krizi a pak s přibývajícími léty jsme čím dál více šťastní. Toto tvrzení se v poslední době objevuje v řadě článků, výzkumů i odborných studiích. Je prezentováno jako fakt. Jenže je ve skutečnosti je naprostý nesmysl přisuzovat lidem stejné pocity a názory jen proto, že mají stejný věk.

Vratislava Hofmanová, redakce

Užívejte si, dokud je čas

Nechápu své vrstevnice, co řeší malichernosti a taky to, že zůstaly úplně samy. Dnes jsem se dožila požehnaného věku, za který jsem Osudu vděčná. Vstala jsem s pocitem štěstí, že se mohu ještě hýbat. Udělala jsem si dobrou snídani a vyvenčila svého miláčka Maxe.

Alena Gebauerová