
Ilustrační foto: obecnetin.cz
Úvaha: Na okraji civilizace?
1. 11. 2016
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Karel Hyndrák
27.11.2016 00:04
Zuzano dík, jsem z vesnice 30 km od ČB. Bral jsem jako svátek, když jsme jeli s rodiči do ČB a vzali mně do mléčného baru na rohu u náměstí na úžasný pudink.
Jana Šenbergerová
4.11.2016 13:52
Tento článek mi nějak unikl, takže jsem teď měla možnost přečíst si řadu komentářů k němu. Jejich obsah mi opět potvrdil, že nic nelze bagatelizovat, protože zkušenosti máme různé. Co se jednomu zdá neskutečné, v tom jiný žil. Ve srovnání s tím, co jsme měli dřív, jsem bohatý člověk. Oba rodiče pracovali, ale peněz nebylo nazbyt. Maminka byla zručná, šila, pletla, vařila z toho, co se dalo koupit. Možná proto jsem si odnesla do života jistou dávku šetrnosti a umím si vážit nejen vymožeností, ale každého mála, kterého se mi dostane.
Marcela Pivcová
4.11.2016 08:47
Zuzčino pravdivé vyprávění mi připomnělo situaci před lety a některá jídla, která jsem se snažila, většinou k večeři, vyfantazírovat. Tehdejší nedostatek řady potravin mě naučil šetřit, a tak dodnes nic od jídla nevyhazuji, jen pokud by se něco předčasně zkazilo - a to mě ještě mrzí. Pohled do kontejneru s vyhozeným jídlem na mne také nepůsobí dobrým dojmem a říkám si v tu chvíli - proč?
Naděžda Špásová
3.11.2016 17:55
Jsem z vesnice. Peníze jsme nikdy neměli, oblečení jsem nosila po sestře, ale rodiče chovali prase, slepice, králíky. Nežili jsme v přepychu, ale hlady jsme taky netrpěli. V obchodech toho moc nebylo, tak to pro ně bylo jednodušší. Dnešní děti si závidí i třeba hezčí obyčejné pero. O technických vymoženostech nemluvě.
Jana Slavíková
2.11.2016 16:49
Pane Libánský, vím, o čem mluvíte. Dostala jsem se do Norimberku za otcem, který emigroval v 1969, v roce 1981. Dva týdny jsem žila v "katalogu" a když jsem po návratu v naší sídlištní samoobsluze stála nad regálem se sýry, kde se krčilo pár taveňáků, na které kapalo ze stropu (včera pršelo), chtělo se mi plakat. A nemyslím, že by v NDR bylo hůř než tady. Jezdilo se tam pro boty, dětské oblečení, záclony, maso, salámy, mandle, hrozinky a spoustu dalších věcí. A na hranicích při kontrole celních prohlášení všichni v autobuse trnuli strachy, aby nikoho nevyhmátli, protože pak by sebrali všechno všem.
Zuzana Pivcová
2.11.2016 14:53
Já jsem tatínka neměla od 12 let. Po přestěhování do Týna nemohla maminka najít práci. Bylo jí "už" 53 a já byla v 8. třídě. Uklízela chvíli na národním výboru a pak myla nádobí v bufetu (vystudovala obchodní akademii). S dvěma dospívajícími dcerami a bez jakékoliv další pomoci to asi na dobré žití nebylo. Nepochybuji o tom, že mnoha jiným se i v té době žilo lépe. Byly tam kompletní rodiny s pořádným zaměstnáním obou rodičů a sídlištními byty nebo rodinnými domky. Ale to už jsem se teď dostala jinam, než k čemu měl být můj článek určen, proto bych to ráda uzavřela.
Elena Valeriánová
2.11.2016 14:19
Zuzklo, mám také v živé paměti dobu o které píšeš. Mí rodiče byli obyčejní pracovití lidé. Aby nás uživili chodili do práce oba. Pracovali v lese, otec jako dřevorubec a mamka chodila sadit stromky, ožínat stromky, do lesní školky - prostě kam je poslali. A všude pěšky, neuměla jezdit na kole a jiná doprava byla málokdy. Doma měli malé hospodářství, protože ty dva mizerné platy by na všechno stejně nestačily. Všechno se doma muselo zužitkovat, s ničím se neplýtvalo. A tak to mám nastavené i já. Ano byly na všechno fronty a ty já nesnáším dodnes. Vadí mi i stání u pokladen. Jedno je jisté, dnes máme všechno, co hrdlo ráčí, ale kvalita mnohdy neodpovídá ceně. Je divné, že je všechno tak drahé a nekvalitní, že to nikomu nevadí. Že by páni poslanci a spol. nakupovali v jiných obchodech? Zbytečná otázka. Nedávno jsem viděla v televizi pořad o tzv. KPZ. Komunitou podporované zemědělství. Lidé, převážně mladí lidé, se vracejí k pěstování zeleniny. Jak to funguje se můžete podívat na: http://www.kpzinfo.cz/ Jen nevím, jak by chtěli nasytit ty miliardy lidí na celém světě. Když jsem viděla, jak ručně připravuje jakýmsi nástrojem půdu na setí, tak se mi vybavilo ruchadlo z dávné doby. A připadá mi to všechno, jako taková hra, ale možná se mýlím.
Hana Šimková
2.11.2016 13:01
Tak vám všem přeji dobrou chuť, protože jíst se asi musí v každé době. Tím rozebíráním to asi nezměníme.
Jiří Libánský
2.11.2016 12:37
Nikdy nezapomenu, když jsem po revoluci jel do Německa a poprvé zašel do malého běžného supermarketu. Když jsem viděl ten sortiment, byl to pro mne šok, ze kterého jsem se vzpamatovával několik dní. Do té doby jsem si neuvědomil, v jaké bídě žijeme. Prostě jsem se v tom narodil a vyrůstal. Dneska když dostanu na něco chuť, jdu a koupím si to. Nemusím podplácet prodavačku, aby mi až někdy přijdou mandarinky, půl kila schovala. Kdo píše jak jsme se v předrevoluční době měli dobře, toho bych poslal do Severní Koreje. To by mu třeba osvěžilo paměť. Dík Zuzano za článek.
Karel Boháček
2.11.2016 12:17
...na vesnici to tak bývá už zvykem, že manželka má auto a muž taky, autobusové a vlakové spoje se omezují, takže žena jezdí i pro děcka do škol. Muž jezdí z práce do práce. Když je auto v poruše - tak musí být náhrada, zima to taky určuje - do sněhu .
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 19. týden
Tento týden si ve vědomostním kvízu budete moci otestovat své vědomosti z historie a zeměpisu.
AKTUÁLNÍ ANKETA