Kdo je nespokojený, umírá dříve

Mému otci je 93 let.Prožil život plný zvratů společenských,politických,osobních.Zemřely mu dvě ženy,o jednu z nich se 15 roků staral,trpěla silnými depresemi.Po 68.ho vyhodili z místa,bylo to pár roků před penzí.Nikdy si příliš neztěžoval.Na osud,na nespravedlnost,na výši důchodu.Má relativně dobré zdraví a jiskru v oku.Něco na tom asi je.mm

Já také každou chvíli něco kritizuji, frflám a dost věcí se mi nelíbí a chování mnoha lidí odsuzuji. Ale nemohu říct, že já sám osobně bych se cítil nešťastný a nebo se sebou a svým životem byl nějak výrazně nespokojený. Vím, že si fandím, ale asi je to dobře.

Ti, co stále otravují život ostatním jsou z toho vlastně šťastní, žádný stres nemají.Kdybych byla jenom šťastná a všechno se mi líbilo a nic bych nekritizovala, tak bych byla asi duševně nemocná. Pokud nebudu otrávená ze špatných věcí, tak nebudu ani šťastná z těch věcí hezkých.

Nesouhlas.Znám nespokojené a zlé lidi co tu stále žijí a otravují lidem život. Na druhou stranu stres zabíjí, ale mám dojem že ti zlí a nespokojení jaksi stres nemají - jaksi jim chybí.

Tak trochu s tím nesouhlasím. Moje maminka byla velká optimistka, stále si něco pochvalovala a pak to vesměs dopadlo špatně. Taky si pochvalovala , jak se cítí dobře, že cvičí každé ráno a zemřela v sedmdesáti na náhlou rakovinu. Clověk by neměl být pořád spokojený, protože nevidí kolem sebe problémy a je zahleděný jenom do sebe. Pak se vůbec nesnaží zdokonalit a ustrne. Ovšem nadávat na všechno není také řešení. Když jsem uvedla maminku, nechtěla jsem tím říct, že nebyla š´tastná, celý život dělala divadlo= to, co jí bavilo a překonala svým optimismem vyhazov z politických důvodů herecké skupiny Rozhlasu. Tak si myslím půl na půl. Nenadávat, ale zase nejásat.

Moje maminka v 80 letech ovdověla a byla tak nešťastná nespokojená /aspoň to dávala najevo, ale byla soběstačná - žila ve svém bytě s naší pomocí/ když potřebovala / až do devadesáti .Mohla se na nás spolehnout. Umřely jí kamarádky, s těmi "mladými " to nebylo ono. Pravnoučata jí doma nadrobily a ona si potrpěla na pořádek....Důraz kladla na jídelníček. A lecčíms nebyla spokojená, sledovala politiku....Říkali jsme jí kněžna Zaháňská, / tak podobně nazýváme náše YT/, ale milovali jsme ji všichni. Umřela téměř v 91 letech. Tak nevím.. Asi to jen tak říkala a byla šťastná až do smrti.

Jen připomínám, že loni už tu vyšel článek Optimisté žijí déle a jsou zdravější. Ráda jsem si ho připomněla, protože obsahuje i praktické rady. :-)

Více je možné si přečíst v knize Optimisté žijí déle od Heidelore Kluge. Je to báječné čtení, vřele doporučuji především pesimistům, třeba jim to pomůže přijít na lepší myšlenky, zatímco optimistům posílí jejich optimizmus. Nejde jen o to žít déle, ale především lépe.

S tím bez výhrad souhlasím. A pokud se mi to nějak nepřetočí v hlavě, tak o své vůli nikdy takhle skončit nechci!