V mechu a kapradí
FOTO: archiv autorky

V mechu a kapradí

28. 9. 2016

Tak jsme s kamarádem Lukym využili nádherného "babího" léta a udělali jsme si výlet motoráčkem na Moldavu do hor. Já jsem se musela rozmyslet, zda vezmu sebou hárající fenku Meginku, nebo ji ponechám její "chůvičce" Vlastičce, no nakonec zvítězilo potěšení, které mám z její přítomnosti a z toho, že se vyběhá na čerstvém horském vzduchu a její energii po pejscích vloží do štrapáce.

Cesta vláčkem po Krušnohorské dráze, po železniční cestě dokončené už v roce 1884, toť romantiku přímo nabízí.Jedeme historickým motoráčkem  po trati, která je kulturní památkou České republiky, budeme šplahat po svazích, na hladinu horského potoka bueme shlížet z výše 34m. Je to dobrodružná a poetická  jízda malebnou krajinou. Na Moldavě jsme jak v jiném světě. Překrásné louky, lesy, úchvatné výhledy. Na moldavském nádražíčku v roce 1938 působil jako výpravčí spisovatel Adolf Branald. Napsal o tom knížku Valčík z Lohengrina /to jsem si přečetla v magazíně Brána pro návštěvníky Ústeckého kraje/.

Hory, les s kamarádem milujeme, a zajímavá je i cesta motoráčkem, byť jsme tentokrát nejeli brzy ráno, přece jen na horách už bývá chladno po ránu. Motoráček se brzy cestou naplnil tak, že mnozí museli stát. To vůbec nevadilo výletníkům z Německa, kteří dokonce popíjeli alkohol. Při pohledu na boty dam nám bylo jasné, že ti po turistice netouží.

Meginka byla ve vlaku zlatá, poslušně seděla u nohou, ale všichni jsme byli rádi, když jsme dojeli a vystoupili. Na Moldavě máme už svá místečka, kde je nádherně jak v pohádce, cesta pěšinkami, lemovaná nádhernými smrky, kde se člověk cítí jak v pohádce. Máme tam i "kouzelný" strom.

Je to i můj sen, mít malou chatičku na horách, kam to není daleko, kde by si člověk jednou užil důchodu.

Fotili jsme u našeho kouzelného stromu, v mechu a kapradí. Za jedním snímkem jsem se vydala mechem, ale ouha, zapadla jsem do vody a rázem jsem měla koupaliště v botách. A tak se na chvíli ze mne stala Popelka a v potůčku jsem vymáchala ponožky... A bohužel jsem do promáčených bot musela naboso, z mých kalhot se rázem staly kalhoty "Havlovy", protože jsem je musela ohrnout, byly mokré a špinavé. To mi ale nezabránilo, užívat si dál pobytu na horách a plným douškem dýchat čerstvý, horský vzdoušek.

Nazpět vlak už plný nebyl, řada turistů asi chodí na další zastávky pěšky. Meginka sice lákala svým hárajícím odérem pejsky, ale vše bylo ok.

Při mé poslední cestě na Moldavu nás dokonce doprovázely trampové, zpívali a hráli.

Vždy si vzpomenu ne cestu, kterou jsem prožila s mou maminkou a fenkou Baruškou. Tenkrát nám nepřálo počasí a bohužel jsme nešly ani tím správným směrem. Přesto jsem tomu ráda, že jsem tam s mamkou byla a prožily jsme tak zajímavou cestu vláčkem, který mne vždy pohladí po duši třeba jen tím, jak na cestu houká. Snad tak zdraví maminku s Baruškou v království nebeském...

Všem doporučuji si na Moldavu vyjet, jediné, co kazí dojem je nádraží, které by potřebovalo rekonstrukci, snad i k tomu brzy dojde.

Více myslím za výlet hovoří snímky z cesty Eva, Luky & Meginka.

 

Můj příběh výlet
Autor: Eva Krausová
Hodnocení:
(4.5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Paní Evo, Vaše rady o vnímání nepotřebuji.Vnímám a cítím všechno až moc pozitivně,.Kdybych nevnímala tak Vám tam nasázím 1*,ale nejsem mstivá.Mám tolik pozitivní energie,že ji mohu rozdávat.S duší nemám problémy,mám svou duši zdravou.Nemám zájem Vám radit.Vy si klidně žijte svůj podivínský život s Vašimi názory.Já bych tak žít nechtěla,jsem totiž normální.Vaše fotky mi opravdu slušeně řečeno připadají hodně ujeté z reálu.Já být Vámi,tak bych o fotografování raději pomlčela.Když jsem viděla na internetu Vaše stránky,jak se prezentujete jako zkušená fotografka,tak jsem šla málem do kolen.Kdo by si od Vás nechal pořídit fotografie by musel být padlý na hlavu. Je dobře,že někteří sdílí s Vámi stejný názor,aspoň vím kam je mám zařadit.Nechápu ,jak některé íčkařky mohou napsat, že se jim něco líbí,když jsou přesvědčeni o opaku.Nebo přikyvují jen proto,že se potřebují někomu,někdy zavděčit To není fér a odsuzuji to.Vím,že se na mne zase všichni slétnou jak sršni,jak to už několikrát bylo.Ale já to ustojím,jsem silná a upřímná a to se taky nenosí. Evo, hodně štěstí při létání a fotografování.
Eva Krausová
Františku K., příklad si pro focení brát od nikoho nebudu, je to můj/náš/ pohled s kamarádem. Snímky Barvy podzimu se mě osobně líbí jen některé, a přesto bych autorce coko-li nedoporučovala měnit, protože jde také o její pohled. Mě se např. vůbec nelíbí ani foto na karuselu Námluvy s pávem, který mi přijde zcela nepřirozený, uměle vytvořený/byť na oko možná lahodící/, ale toleruji pohled autorky. Zuzanko P., píši a fotím nejen za sebe, ale i za kamaráda Lukyho. Ne každý je ale schopen a ochoten ve snímcích něco najít, jak zde vidíte v některých reakcích. Věřte, že i nadále zůstanu svá, nikým neovlivněna. Nešťastná jsem byla po "odchodu" mé maminky, to je pak i duše bolavá...Zda jsem dnes jiný člověk, nechť posoudí blízcí kolem mne, snažím se o to zase vzlétnout, byť má křídla utržila životní rány... Vím, že mi fandíte, moc si toho vážím, máte velké srdce, což nám často dáváte najevo ve své krásné poezii života. S Vámi se jistě člověk ve vlnách neutopí, ale je nadnášen. I já Vám fandím, ostatně myslím jako všichni zde na portálu.
František Komín
Článek je pěkný, o fotkách se to bohužel říci nedá. Pro sebe si klidně foťte co chcete a jak chcete, ale pro zveřejnění bych čekal i od amatéra něco vkusnějšího. Vemte si příklad třeba z článku "Barvy podzimu". Tam jsou některé snímky velmi vydařené a i ty méně povedené jsou mnohem lepší. Z vašich vypadají dobře jen poslední tři.
Zuzana Pivcová
V prvním momentě jsem málem podlehla omylu, že jste byli v Moldávii. :-)) Tuto krajinu neznám, ale věřím, že vás dokáže naplnit potřebnou energií. Myslím, že je dobře, že píšete a fotíte ze sebe, z vlastní potřeby. Každý v tom najde to, co je schopen a ochoten najít. Když budu naladěna na velmi krátké vlny, tak dlouhé vlny neuslyším. Vzpomínám si, Evo, když jste se před časem objevila na portálu s outfitem a pak jste napsala něco o sobě. Byla jste tehdy asi hodně nešťastná a v duši nemocná. Dnes jste jiný člověk a já Vám fandím. Ostatně, to už jsem dala najevo několikrát.
Eva Komínová
Paní Evo, článek je pěkný, ale opravdu nechápu, proč je na fotkách stejný záběr několikrát a ještě různě upravovaný?
Eva Krausová
Aleno V., po zdi klidně lézt můžete, ono je totiž důležité, zda se líbí mě a Lukymu a ostatním přátelům. Ostatně pokud se Vám nelíbí ani přeposlední a poslední foto, pak se Vám těžko kdy bude něco líbit... Což ale pro mne naštěstí není vůbec podstatné.Ostatně i redakci Íčka se asi foto líbilo, když bylo dáno na karusel. Máte pravdu, já to vidím jinak a nic měnit nehodlám kvůli Vám. A Vy mi skutečně nebudete v životě radit co mám dělat a kam mám dávat fotky... Jak krásně píše Ivanka K. je to můj svět, tedy náš s kamarádem. Alenko T., fotky na FD nepřestanu dávat, ta dnešní zveřejněná mne naopak povzbudila, jako ostatně i vaše vyjádření na rozdíl od Aleny V.
Alena Tollarová
Evo, Vaše povídání se dobře čte a fotky dokreslují Vaši náladu. Já bych jich nedávala tolik, ale je to věc názoru. Komu se nelíbí, nemusí se dívat. Jiný si v nich naopak najde své. A ne, abyste přestala dávat fotky na FD, každá má něco do sebe!
Alena Várošová
Evo, Váš článek hodnotím velmi kladně,ale když vidím Vaše fotky,jak na fotu Dne,tak lezu z nich po zdi.Lidově řečeno nelíbí se mi žádná ve Vašem provedení,kroutím nad nimi hlavou.Snad ta dnešní bez Vás ,co je na karuselu.To je můj názor a jistě mnohých,které Vám to nenapíší upřímně jak Hanka,Jarmila a já..Věřte mi, na Vaše zvláštně upravené fotky není pěkný pohled a nelahodí oku.Už jsem Vám to kdysi psala,ale nic se nezměnilo, Vy to vídíte jinak. Vaše fotky si ukládejte do albumu a ukazujte je lidem,co jsou s Vámi naladěni na stejnou vlnu a těm,co se jim líbí. Pište,takové příběhy z cest, to Vám jde líp.Hodně štěstí!!
Eva Krausová
Hani i Jarmilo, my fotíme snímky na památku z cest, nejen samotnou přírodu. Nápisy přidal Luky a mě se líbí, vyjadřují naše pocity, byť anglicky..., což já bych raději česky. A je nám dobře v mechu, kapradí, v lese - dává nám to energii. A o to tu jde přece, být součástí lesa, souznít s ním a třeba i stromy objímat...
Hana Šimková
Jenom doufám, že s Vaší hárající Meginkou nejeli ve vlaku chudáci pejskové.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA