Posezení ve virtuální kavárně

Jano, tuto oblast málo znám, ráda se podívám do některých knih, které čteš. Díky moc. Obzvlášť další vazby na Leonarda da Vinci chci znát.

Marcelo, dočetla jsem Konečně pravda!? ...aneb Každý z nás podle Leonarda da Vinci. Je to o tom, co všechno se podařilo ukrýt do jeho obrazu Poslední večeře Páně a v souvislosti s tím také o astrologii a významu znamení horoskopu. Velmi zajímavé čtení od astroložky Idy myslikovjanové. A čtu Jitro cizích světů od Colina Wilsona. Velmi zjednodušeně řečeno je to o fenoménu UFO, ale nejen o něm. Nejen zajímavé, ale i podnětné čtení dotýkající se řady oblastí lidské existence.

Jano, třeba zrovna nadchlo. Určitě jsi vzbudila moji zvědavost. Co tedy čteš?

Kéž se virtuální kavárna udržuje dlouho nad lištou, vždy vítám doporučení ostatních. Já teď čtu Z. Mahler : ... a nebyla to nuda. Píše pravdivě a poutavě.

Ráda do virtuální kavárny zajdu, ale co čtu já, by vás asi nenadchlo.

Knihy miluji celý život, přečetla jsem jich hromadu, k některým se opakovaně vracím pro dobrou náladu nebo uklidnění mysli. Na " čtvrtky" si samozřejmě pamatuji, také jsem byla řadu let v Klubu čtenářů. Teď se musím ve čtení trochu omezovat kvůli očím. Knihy si už nekupuji, nemám na ně místo, ale půjčuji si je od dcery a zetě. Přečetla jsem několik velmi tlustých tzv. amerických bestselerů, ale nijak zvláštˇmne nenadchly, více by bylo, kdyby měly o polovinu méně stránek. Bývají zbytečně rozvláčné, asi jsou autoři hodnoceni počtem stran. Ztotožňuji se s paní Komínovou ve výběru námětů.

Myslím, že virtuální kavárna je dobrý počin a snad ji může navštívit kdokoli, kdo poukáže na dobrou knihu. O knihách si nejvíc povídám s vnoučaty. Zajímá mě, co čtou...Ať žije virtuální kavárna.

Paní Věro, čtení je mojí největší a celoživotní zálibou, jako bývalá knihovnice jsem to tak trochu měla i v popisu práce. Moc ráda také vzpomínám na knižní čtvrtky. V současné době je trh zavalen spoustou titulů, ale nemohu říci, že všecko je ke čtení a v knihovně, kam stále chodím, si někdy ani nevyberu to, co by mi opravdu sedlo. Vždycky se mi spíš líbily romány, které měly určitou sdělnou hodnotu. Když byl děj zasazen do určité doby nebo místa nebo komunity. To by bylo na dlouhé povídání... Teď mám jednu takovou rozečtenou, zatím se mi líbí.Garth Stein: Záblesk světla. (staré rodinné sídlo obklopené tajemstvím předků)

Věro, čtení je opravdu bohulibý koníček. Byla jsem knihomol, teď už je to trochu horší, i když si stále v KK knihy kupujeme.