Proč košer? Proč halal? Proč vůbec něco?

Pane Libánský, překvapuje mě, že se pouštíte do tématu, na které, jak sám píšete, nejste odborník. V článku je sice vysvětleno, proč mají různá náboženství různý názor na způsob usmrcování zvířat, ale to neodstraňuje ten rozpor. Chtěl jsem se zeptat, který způsob považujete za správný vy, ale to evidentně nemá smysl. Já osobně se přikláním k tomu prvnímu. Kyselina mléčná je odpadní produkt některých pochodů v těle (např. svalové námahy) a tělo se jí zbavuje, takže nevidím důvod, proč by tento odpad měl zlepšovat chuť masa. Jako dítě jsem bydlel na vesnici a pěstovali jsme králíky. Aby bylo maso dobré, musel se po zabití nechat vykrvácet, aby zbylo krve v mase co nejméně.

Nevím proč paní Komínová se se mnou chcete přít, když v ničem, co píšete Vy, nevidím rozpor. A příčiny, proč je jakákoliv potrava z přirozených podmínek lepší a zdravější, to snad ani není třeba uvádět. Nejsem tak velký kozument masa, abych byl odborníkem na jeho chuť. Nerozeznám vepřové od hovězího. To mám jen vyčtené.

Pane Jiří, opět se vracím k vašemu článku. Moje první reakce na něj nebylo doplnění vašich informací, ale UPOZORNĚNÍ na faktické chyby, kterých jste se dopustil. Nevzal jste to na vědomí, ale ponechme to stranou. Ten článek je o něčem jiném a já bych si chtěla ujasnit některé rozpory, kterých si všimli i jiní. V posledním odstavci tvrdíte, že „maso stresovaného zvířete je chutnější a šťavnatější“. Porovnám–li toto tvrzení s předchozími odstavci, např. o masu, které je „košer“, vyplývá mi z toho, že židům nezáleží na tom, zda je maso chutnější nebo šťavnatější, ale na tom, že nepochází ze zvířete stresovaného chovem nebo nevhodnou porážkou. Hlavně, když je nabito pozitivní energií, neboť „ negativní energie vzniká především právě utrpením, bolestí, strachem, stresem“, jak píšete. Je to opravdu tak? Jestliže ano, pak vaše tvrzení o kvalitě masa stresovaného zvířete sedí. Ale vysvětlete mi jednu věc. Proč nám víc chutná maso krav pasoucích se celoročně na alpských lukách, ( a proč se upřednostňují drobnochovy a biofarmy?) než maso, které kupujeme na pultech našich supermarketů? Maso zvířat z velkochovů, kde je chováme v nepřirozeném prostředí a hromadná porážka na jatkách je jenom poslední tečkou jejich bídného života plného stresu? Ono to s tím tvrzením o chutnějším a šťavnatějším mase stresovaných zvířat asi bude trochu jinak, nemyslíte? A pak je tu ještě další věc. Proč naši předkové před porážkou domácího hospodářského zvířete k němu promlouvali a loučili se s ním nejspíš tichým a vemlouvavým hlasem? Tomu zvířeti bylo nejspíš jedno, co se mu říká, ale vnímalo, jak se mu to říká. I kdyby mu v té chvíli třeba četli z Bible.

Proto Číňani trápí a mlátí psy před zabitím a servírováním . "Bóbika". Pro chutnější maso- jsou to ještě lidi?

Z toho je paní Kosťunová vidět, že když člověk koná podvědomě podle svého srdce a svědomí, koná správně, aniž by k tomu potřeboval nějaké náboženství.

To, že muslimové věří, že Korán je neomylné slovo Boží, to jsem nikterak nezpochybnil.

Děkuji paní Komínová za doplnění. V zájmu stručnosti jsem širší historické souvislosti a podrobnosti neuváděl. Korán je komukoliv dostupný v plném znění v překladu i na internetu.

Pane Jiří, chtěla bych poopravit to, co píšete ve svém článku. Jsem nevěřící a nechci se zastávat ani islámu ani jeho stoupenců, ale to, že Mohamed „sedl ke stolu a napsal Korán“… a „napsal Korán čistě populisticky přesně tak, aby vyhovoval mentalitě divokých válečnických kmenů Arabů a jejich sklonům a zvykům“ jsou klamné informace. Muslimové věří, že korán je neomylné slovo Boží, vyjadřující Boží vůli vzhledem ke všemu lidstvu : slovo konečné, dokonalé a úplné. Bylo zvěstováno zázračným způsobem Muhammadovi, božímu poslu, o němž se praví, že četl nebo vyprávěl slova, která mu sdělil archanděl Gabriel, když se Muhammad ocitl v jakémsi transu v průběhu meditace v jeskyni poblíž Mekky. Gabriel mu měl sdělit, že si jej Bůh (Alláh) vybral jako posledního proroka pro lidstvo. Korán doslova znamená „recitování“. Jádrem jeho učení je vyjevování „charakteru“, podstaty Boha. Druhým v pořadí důležitosti je učení, že přijde poslední soud, kdy všichni budou vzkříšeni a objeví se před Bohem, aby byli souzeni a podle svého předchozího chování posláni buď do ráje nebo do pekla. Korán také poskytuje četné pokyny a směrnice pro aktuální chování „zde a teď“. Některé byly vyslovovány v Mekce, jiné po Muhammadově emigraci do Mediny v roce 622. Muhammad začal přijímat poselství od Boha kolem roku 610, což se dělo až do jeho smrti v roce 632. Teprve potom byla tato zvěstování shromážděna z různých ústních i písemných zdrojů do souhrnu zvaného Korán. Jazyk a forma Koránu jsou velice rozmanité. Obsahuje velice poetické a obrazné verše i sušší a spíše právnické a prozaické texty. (Výše uvedené informace jsem čerpala ze svých skript na střední knihovnické škole, neboť Korán je považován za významnou světovou literární památku) Korán je též pro zájemce v překladu dostupný v knihovnách.

Máte pravdu pane Komíne. Informace v článku si opravdu odporují. Ale také tam je, myslím že dostatečné, vysvětlení, proč tomu tak je.

Dobrý článek, pane Jiří, s jasnou myšlenkou, která člověka nutí se jí zabývat, ať chce, nebo nechce, protože každý, i ten nejzarytější vegetarián jednou maso jiného tvora pozřel. Líbí se mi Váš výklad. Díky.