Porto je jedinečné!
Eva s Jarkou se hned po snídani v Portu vydaly z kopečka dolů k řece Douro. Na dohled měly čtyři mosty a ne ledajaké! Za zmínku určitě stojí železniční most, jehož konstrukci tvoří pět sloupů a jediný oblouk rozpínající se nad vodou. Pochází z r. 1877 a je dílem slavného Francouze Gustava Eiffela. Jmenuje se most královny Marie Zbožné. „ Nějaký guláš nám v tom označení Portugalci udělali,“ povzdechla si Jarka při snaze o překlad.
Ale nevadí, aspoň část nábřeží u mostu nese Eiffelovo jméno. (Foto toho mostu již bylo zařazeno u 3. dílu).
Ještě hojněji obdivovaný je most Luise I. (Ludvíkův most). Ten vybudovala r. 1886 belgická společnost obdobnou technikou, jakou použil před devíti lety již právě i G. Eiffel. Tento most je však dvoupatrový, přičemž nahoře jezdí vlaky a dolní konstrukce je určena pro silniční dopravu a chodce.
Na protějším břehu byl z dálky viditelný velký klášter. Dočetly se, že má jméno Panny Marie Horské na sloupu. V okolí je řada vinných sklípků. Tam se pořádají i exkurze, včetně ochutnávek vín. V ranních hodinách Eva s Jarkou chuť neměly (labužnicky ochutnávaly již včera večer). Tak se vydaly po pravém břehu s unikátním nábřežím Ribeira směrem ke stejnojmennému náměstí. Město se teprve rozkoukávalo do nového, mraky zataženého rána. Aspoň obchodníci již začali vytahovat rolety u svých malých krámků, když sluníčko ne a ne to zatemnění rozjasnit! Kavárničky a restaurace lákaly turisty na venkovní posezení pod slunečníky, kde zrovna personál pečlivě rovnal stolky a židličky. „To bych ráda věděla, proč zde raději rovnou neroztahují místo slunečníků velké deštníky? Ano, to by tedy měli. Vždyť tady každou chvíli prší“. Takto Jarka s Evou pokračovaly v krátkém dialogu na téma zdejší počasí. To jim zatím od samého začátku opravdu moc nepřálo!
Na vlnách řeky Douro, ubírající se do finálního úseku před splynutím s vodami Atlantiku, se pohupovaly lodičky a panoval zde poklid. Nikdo nepospíchal, jen snad ta voda v řece. Celé probouzející se nábřeží mělo ráno nezaměnitelnou a nezapomenutelnou atmosféru. Chvilku poseděly, aby si tento mimořádný pohled vryly do paměti. Není divu, že pro svoji výjimečnost byla historická část Porta zapsána do seznamu světového dědictví Unesco.
Úzké, malebné uličky Starého města vedly od nábřeží do kopce. Cestou byly k vidění mnohé zajímavé kostely a do některých z nich zvědavě nahlédly. Oslnivá krása dokumentovala bohatství těch, kteří nechávali tyto svatostánky stavět. Vedle kostela sv. Františka jim neunikla ani sousední velká budova, o níž se dozvěděly, že to je Burzovní palác, který byl postaven v 19. století. Má rovněž velkolepou vnitřní výzdobu, kde se nešetřilo mramorem a zkrášlen je zlacenými štuky i vitrážemi. Trávník před budovou oživuje socha proslulého Jindřicha Mořeplavce (Henrique Navegador), který přispěl k významným námořním objevům v 15. století.
Po malé chvíli už se před nimi otevřelo náměstí s Katedrálou Sé. Dovnitř směřovaly desítky turistů nejrůznějších národností. Znovu se rozpršelo! Měly o důvod víc zdržet se uvnitř a důkladně se pokochat bohatou barokní výzdobou interiéru. Tato stavba byla založena již ve 12. století jako opevněný chrám. Teprve v následujících stoletích docházelo k přestavbám a mnoha přístavbám (hranolové věže, boční kaple, Křížová chodba zdobená náměty z Ovidiových Proměn atd.). Popsat by se nechala řada dalších zajímavostí ve městě, ale lepší bude nahlédnout na několik fotek, které napoví více (hlavně při jejich zvětšení pouhým kliknutím na ně).
Současné Porto není jen přístav, nebo okouzlující památky, ale i moderní město s pestrým kulturním, společenským, obchodním i sportovním životem. Pro jeho návštěvu i výlety do okolí by bylo dobré vymezit si více než tři dny. Eva s Jarkou však musely pokračovat dle plánu, aby včas stihly letadlo na ostrov Madeira…
Pokračování bude v 5. dílu s názvem: Madeira - nejen ostrov květin
Pokud se chcete podívat na předešlé díly z putování „PORTUGALSKEM NA VLASTNÍ PĚST“, klikněte na některý z těchto odkazů:
1. díl najdete zde (má podtitul: Na startu velké cesty...)
2. díl najdete zde (má podtitul: Ujetý vlak nás přece nerozhází)
3. díl najdete zde (má podtitul: Do Porta nejen za Portským vínem)