Senioři utrácejí nejvíce za jídlo

Nevařím, tak se ani nezásobuji. Sním, co sním. Do restaurací bývám většinou pozvána. Takže když to shrnu, za jídlo dám tak akorát.

Souhlasím s tím,že někteří senioři (a nejen oni)nakupují méně zeleniny a ovoce a snaží se zdraví vyřešit potravinovými doplňky.Když stojím v lékárně ve frontě,vidím jak moc je lidé kupují a doufají,že jim vyřeší všechny problémy.

Ale to neznamená.,že si nenajdeme na jídlo do restaurace i to patří k životu a třeba tradiční posezení s přáteli na Martinské huse patří již k ústálenym a oblíbeným rituálům. Mám výhodu, že ráda vařím a pokud možno, tak používám i vlastní zdroje.

Začnu od konce. Úplatky ze zásady nedávám. Nikdy je ode mě žádný lékař nežádal. Jen jednou jeden úředník. Nedostal ani korunu, později na to dojel. Bral úplatky, někdo to nahlásil, dostal vyhazov z práce a taky seděl. Slevové letáky sleduji, proč ne. Pokud je tam něco zajímavého, udělám si seznam a nakupuji s rozmyslem podle něj. Vyhýbám se dnům, kdy slevy začínají. Nevím, kolik utratíme měsíčně za jído, ale určitě ne tolik jako dnešní mladí. Kteří nemají čas a nebo jsou pohodlní si třeba oma uvařit, připravit pomazánku a raději kupují drahé polotovary.

Vždycky jsem musela vystačit spíš s málem. Pokud šetříme na potravinách, tak především tím, že kupujeme sezonní ovoce a zeleninu, kterých spotřebujeme opravdu hodně. Vařím , ale při různých příležitostech navštěvujeme také restaurace. Rozhodně neprojíme důchod. Dopufám, že výdaje za nezbytné léky nepřesáhnou únosnou mez. Nikdy jsem žádného lékaře neuplácela a myslím, že se mi vždy dostalo odpovídající péče.

Říká se, že statistika je přesný součet nepřesných čísel. Ani já si nemyslím, že bychom za jídlo utráceli víc než mladší generace. Vařím ráda, dobře a nejsem líná si vařit sama pro sebe. Co se týká poznámky o desetitisícových úplatcích pro lékaře - nikdy jsem žádnému lékaři nedala ani korunu (samozřejmě mimo regulačního poplatku) a nevím, že by to někdo z mého okolí udělal.

Jsem sama a tudíž nakupuji to co potřebuji, také mám raději čerstvě uvařené jídlo než nějaké polotovary. Ve světě je to běžné, tam se vařením nezabývají a nakupují polotovary nebo hotová jídla. ale tam je to o kvalitě. náš český člověk sní vše a hlavně to, co by v zahraničí nejedli. Přes sezonu, když prodávám zmrzlinu, vidím každý den mnoho důchodců s plnými vozíky. Když je ve čtvrtek slevová akce, čekají před kauflandem od 6 hodin ráno ve frontě. Jestli ten náku dělají denně pro sebe nebo pro rodinu nevím. Ale ty hádky starších jsou hlavně u zeleniny jsou hodně nevhodné. Ale stejně tak vidím i mnoho mladých s plnými vozíky, ovšem ty nenakupují každý den.

Nakupuji podle potřeby,hlavně ne hotová jídla a polotovary. Úplatky u lékaře nadávám a ani nevím,že by někdo z mých známých dával.

Jíst se musí a tak na jídle moc neušetříme, i když by se asi dalo. Ale bejt chudej a ještě se ani nenajíst? Ani náhodou, statistici ať si trhnou.

Dobrý večer, nevím, jak vznikají resumé těchto statistik, ale nemohu souhlasit,i když je to značně individuální pohled.Senioři za jídlo asi tolik nemohou utrácet,spíše za léky.