Když se řekne: je to košer

Když se řekne: je to košer

15. 9. 2016

Většina z nás asi zná význam slova košer. když někomu nedůvěřujeme říkáme "Ten člověk není košer". Stejně tak, nedůvěřujeme-li nějaké obchodní smlouvě, komentujeme ji slovy: "Ta smlouva není úplně košer". Tento hebrejský výraz znamená schopný, čistý, ryzí a patří k nejznámějším  slovům v židovské náboženské praxi. Snad každý ví, že i Židé se  košer stravují. Co se pod tím přesně skrývá, to ví jen málokdo.Ráda bych Vás seznámila s tajemstvím kuchyně zvané  košer.Toto slovo z hlediska náboženského také znamená čistota.

Na rozdíl od křesťanství nepraktikuje judaismus žádnou formu askeze. Neexistují mniši, kláštery, nemáme celibát ani život v odříkání. Dalo by se říci, že židovství není nic lidského cizí. K lidské přirozenosti patří jídlo, pití a i sexualita a proto nic z toho se nemá potlačovat. Naopak. Toho všeho si je možno užívat. Otázkou je jak si to užívat správně. Dnes v Izraeli jsou i tzv. fast foody jako je třeba Mac Donals i další, ale pochopitelně jsou košer.

V judaismu co je čisté nebo nečisté upravuje tzv. kašrut. To má i v židovství duchovní rozměr. Hebrejština užívá pro nečisté výraz "tame". Vždy je tím míněna morální nebo náboženská nečistota, která negativně ovlivňuje lidskou duši.Proto existují nečistá zvířata, ale i činy. K nim patří incest a modoslužebnictví. Nejhorším morálním prohřeškem je pak pomluva. 

Nežidé vědí, že Židé nesmějí jíst vepřové nebo žádné živočichy, kteří mají ulitu, že přísně oddělují mléčné a masné výrobky. Věříme, že toto je lékařsky zdůvodněno. Je známo, že vepři se válejí v bahně a špíně a proto jejich maso, zvláště v teplých krajíc je zamořeno trichiny. Pravidla kašrutu přesně stanovují pravidla stravování jednoduchým pravidlem "Jste to, co jíte".Myslím, že tato slova už říkala i doktorka Kateřina Canhajmlová ve svém pořadu o stravovacích návycích.

Židé věří, že duše sídlí v krvi. Zvířata tedy smíme zabíjet pouze tehdy, chceme-li je jíst. Musíme ale zachovat respekt před Božím stvořením a nesmíme narušit jejich duši. Mezi lidmi koluje ohledně košerování spousta nesmyslů. Každý Žid vím že usmrtit Boží stvoření není žádná maličkost. Musí se jedinou ranou proříznout zvířeti hrdlo, což trvá pouhý zlomek sekundy. Já to uvádím dopodrobna, protože právě košerování je uváděno mezi důkazy toho, jak jsou Židé krutí. V současné době veterináři i fyziologové souhlasí, že košerování je nejhumálnější způsob usmrcování zvířat.

Mnozí nežidé považují kašrut už proto za něco strašného, protože zakazuje spoustu skvělých jídel. Židovství to však vnímá jinak.Clověk ovládá svoje pudy. Židé si občas dělají legraci z toho, že i oni občas dostanou na něco co není košer. Můj otec občas takto vtipkoval."Rabín vstoupí do řeznictví s nekošer masem. Ukazuje do výkladní skříně a říká "Dejte mi prosím čtyři plátky z tamté ryby". To je šunka odpoví prodavač. Na to rabín "Já se neptal jak se ta ryba jmenuje". 

Moje maminka velmi striktně oddělovala  nádobí a tak měla tři druhy, jedno na masité pokrmy, pak na mléčné a třetí na ovoce, zeleninu. To se týkalo i příborů, utěrek či dřezů.Do dnešní panelákové kuchyni by se asi tolik nádobí nevešlo.Zidovská kuchyně je racionální a málo tučná- Základ tvoří, hovězí, telecí a skopové maso, ryby  drůbež. To vše doplnuje skvělý chléb, ovoce a zelenina. 

Stejně tak i jako ostatní kuchyně, tak i ta židovská rozlišuje pokrmy všedního dne a sváteční.Židovský liturgický rok je na svátky bohatý a ke každému svátku se váží i jiné pokrmy. O tom jsem se již zmínila ve svých článcích (např. Roš-hašana, Šavuot či Pesach). Židovská kuchyně  svou rituálností dodává židovským domácnostem jakési kouzlo svatosti, stmeluje rodinu i komunitu, neboť často bývá symbolickým vyjádřením osobních a národních tužeb a nadějí.

Nakonec ocituji pár rabínských mouder a typických židovských anekdot se vztahem k jídlu:

"Jemný hléb, tučné maso a staré víno zmenšují lejno, pevňují postavu a dodávají lesk očím. Naopak tři věci zmnožují lejno, ohýbají tělo berou očím lesk: chléb z otrub, medovina a zelené zelí".

"Všechno něčemu prospívá a zároveň něčemu škod a naopak. jenom zázvor, paprika, pšeničný chléb, tučné maso a prastaré víno prospívají celému tělu".

O židovské kuchyni by se dalo toho mnoho napsat, protože ve státě Izrael dnes žijí Zidé jak  z oblastí bývalého Sovětského svazu, ale i Etiopie či evropských zemí, prolínají se tak do ní i místní zvyklosti z uvedených diaspor. Také je rozdíl mezi  kuchyní  askenázských či sefardských Židů.A protože na území Izraele žijí i Arabové či křestané je Izrael takový kotel všehochutí a nedá se říci co je přímo typické jídlo. 

Shalom.

Židé
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Děkuji všem za milé komentáře, budu se snažit opět napsat něco o našich zvycích a tak vám přiblížit náš způsob života.
Jiří Libánský
I já jsem velkým milovníkem židovských anekdot. Hlavně proto, že jejich humor má většinou svou hloubku a i když bývá o židovské i všeobecně lidské povaze a smýšlení, je laskavý a ne lacině a hrubě zesměšňující.
Ladislav Vesecký
Paní Jakubcová, to je jen vtip,který jsem vyčetl. Nemám nic proti rabinům. Naopak, fandím Izraeli.
Dagmar Bartušková
Zajímavé.
Marie Magdalena Klosová
Děkuji.Je to poučné a zajímavé čtení.mm
Alena Várošová
Velice zajímavé vysvětlení Jarmilko,sama jsem nevěděla co se pod týmto slovem ukrývá a určitě i mnoho dalších lidí nevědělo význam tohoto slova.Zase jsme moudřejší.Krásná fota.
Hana Rypáčková
Konečně jsem měla klid na přečtení článku. Moc pěkně vysvětleno...
Jarmila Komberec Jakubcová
Pane L.Vesecký prosím čím se jsem vás dotkla vtipem o rabínovi? Děkuji
Jarmila Komberec Jakubcová
Správně opak košer je trejfle - to jsou např. měkkýši, korýši a jiné potraviny tzv. zakázané dle přikázání Tóry. Chuchpe je ve volném překladu drzý. Slovo pochází z východní hebrejštiny tzv.jidiš.
Jiří Libánský
Já bych slovo chucpe vnímal spíše jako opovrženíhodné, něco co se nedělá, popřípadě jako společensky nepřípustné. Jako opak slova košer bych stavěl slovo trejfle. Ale nejsem znalec hebrejštiny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?