Jak zchudnout
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak zchudnout

7. 9. 2016

Veřejné i soukromé knihovny jsou zaplaveny návody, jak zbohatnout. Ale nikde jsem neviděl knihu o tom, jak zchudnout.

Okamžitě jsem proto začal sepisovat zkušenosti vlastní i svých zchudlých kamarádů (naštěstí mám takových hodně), a zde je výsledek.

1. Hlavní je zvolit si správné zaměstnání. Tak třeba, když se rozhodnete stát se politikem, zchudnout se vám nepodaří. Kromě platu vás dneska čeká úplatek od jedné firmy, zítra jedete na zájezd do Karibiku se sponzorem, pozítří dostanete od lobbisty nové auto a manželku.

2. Lepší je vést umělecký život. Ačkoliv existuje zhruba deset Čechů a Češek, kteří i přesto zbohatli, většinou si to museli tvrdě odpracovat a mají nejrůznější umělecké choroby. Např. revma, vysoký tlak nebo depresi. V krajním případě je postihne obrazovková ješitnost (nutkání číhat před televizorem na vlastní tvář). Všichni ostatní se potácejí od výplaty k výplatě a protože vedou rozmařilý život a někteří si k tomu dokonce pořídili i děti, jsou neustále švorc, na mizině a s obracenými kapsami.

3. Téměř tutovou volbou pro zchudnutí je práce spisovatele. Vím to z vlastní zkušenosti, protože jsem psal a vydával svůj životopisný bestseller Maléry a já (www.malery.cz) tak dlouho, až mi finančák nabídl osobní bankrot. V Česku se psaním uživí jen tři lidé, z toho Viewegh získává novou inspiraci dokonce i z vlastní aorty, Vondruška musí ždímat celé 12. a 13. století a Pawlovská rozmělní text, který byl původně na deset stránek, pomocí mamutí velikosti písma, prázdných stránek a malého formátu do 10 svazků a vydává každý rok jeden. Všichni ostatní skvěle živoří. Mladí autoři fyzicky či mailem oblézají nejrůznější vydavatelství a škemrají o zařazení svého veledíla do edičního plánu. Staří autoři většinou leží doma bezmocně na gaučích a telefonicky si stěžují redaktorkám, které shánějí klípky do víkendového časopisu. Já sám ovšem patřím do třetí kategorie: denně se tři hodiny věnuji sepisování různých textů včetně návodu, jak zchudnout, a ono se to opravdu daří. Nesmíte však požadovat honorář. A i kdyby, stejně žádný nedostanete.

4. Docela dobrým opatřením ke zchudnutí je věnovat se dlouhodobě živočišné výrobě. Nemyslím tím plození dětí, nýbrž chov skotu, králíků a slepic. S klokany a pštrosy byste mohli přece jen něco vydělat, tak od nich se držte stranou. Ke zchudnutí stačí, když a) po dva roky nepěstujete řepku ani kukuřici na bionaftu, b) neinvestujete do bioplynové stanice nebo fotovoltaické elektrárničky na svém pozemku, c) usilujete o produkci masa té nejvyšší kvality, d) odmítnete evropské dotace, které přicházejí jako odměna za to, že jste po pradědečkovi zdědil zemědělský pozemek. 

5. Musíte také správně číst knížky o zbohatnutí, které máte ve své knihovně. Brát vše doslova. Tak třeba Pupickova Čelem k dolarům: Tam se dočtete, že máte „udělat vše pro to, aby vaše peníze pracovaly za vás a vy jste mohli strávit život cestováním, hraním se svými dětmi nebo hledáním dárků pro své milované.“ To je opravdu vynikající rada a nepochybuji, že zchudne každý, kdo se jí bude řídit. Nebo „Když ostatní nakupují, prodávejte; když ostatní prodávají, nakupujte.“ To zní výborně, ale když já chtěl něco koupit, ostatní to nechtěli prodat, a když bych něco prodal já, nechtěli to koupit oni. Takže nevím, jak to autor myslel.

 

Co závěrem? Být chudý má obrovskou výhodu: stále si máte nač stěžovat. Samozřejmě před kamarády volíte zástupné téma jako například daně, stáří, poslaneckou sněmovnu, nemoci, sousedy a počasí. Je také dobré zdůrazňovat, že a) dřív bylo líp, protože jste byli mladí a zdraví, lítali za děvčaty (a děvčata za vámi) a navíc nebylo skoro nic k závidění, b) vláda nás už zase zamořila uprchlíky (totiž, byli by to spíš připrchlíci...), c) proč je všude vidět jen ten Gott, když přece já taky docela dobře zpívám, akorát to o mně nikdo neví. Tak to jsou taky dobrá témata pro pravou českou komunikaci. A jestli snad řízením osudu chudí nejste, aspoň to probůh předstírejte. Nic v Čechách nevadí tolik, jako že právě vy se máte celkem ještě docela dobře.  

Hodnocení:
(4.8 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Františku - to je :-) . Ovšemže je těžké žertovat o chudobě, ale proč ne o bohatství? Ostatně ono to nespočívá jen v napěchovanosti peněženky, to se jen někteří lidé domnívají a je jim líto, že nemají peníze na tu záplavu všeho zboží...
František Komín
Skutečně dobře napsané. Paní Jarmila nejspíš nepochopila, že pomlčky u slova -chudí- v příspěvku pana Boháčka měly být uvozovky, tedy myšleno jako ironie. Mně se zchudnout nepodařilo, asi proto, že knihy o zbohatnutí jsem nikdy nebral vážně. Naopak jsem na stará kolena trochu zbohatl, protože jako částečně pracující důchodce mám 60% platu + důchod a to je víc, než jsem si kdy v životě vydělal.
Lubomír Müller
Pane Oldřichu, skvělá glosa a originální nápad námětu. A umí satiricky tnout do živého. Moc se mi to líbí. Díky.
Jarmila Komberec Jakubcová
říkávalo se že "chudoba cti netratí", myslím, že i relativně bohatí lidé mohou být smutní a naopak relativně chudí š´tastni.To vždy záleží na úhlu pohledu. Mně zaujal výrok Miloše Formana kdy na otázku "jaký je to být bohatý?" odpověděl "být nezávislý". Protože například když letos nepojedu do Chorvatska, nemusím být chudý jak někteří z vás píší, ale já prostě tam jet mohu, ale nemusím.
Ilona Erika Kolář
Vůbec nejhorší je být chudý a ještě k tomu smutný. Sranda musí být.:)
Oldřich Čepelka
A reakce Libora - to je přesně to, co bychom si měli občas dopřát. Světu je jedno, jestli ho bereme vážně nebo příliš vážně anebo nevážně.
Oldřich Čepelka
Je dobře, že diskutujete nad problémem chudoby, fakt nic proti tomu! Jen připomínám, že můj text byl satira, nadsázka, ironie, která spíš mířila na "blbé bohaté", ale rozhodně ne na chudé lidi. Určitě to většina z vás chápe, vím, že ano.
Libor Farský
Všechno se má vyzkoušet. Budu o tom přemýšlet, ale zatím mě nepřestalo bavit být bohatý. Dnes jsem i Benovi dal sežrat kus loveckého salámu, sice s prošlým datem spotřeby, ale kterýpak umělec takhle krmí svého hafana?
Eva Krausová
Ano Hanko Š., lepší je být bohatý duchem. Ač ani z toho se nenajíme, nezaplatíme nájem... Přesto, vnímejme malé střípky radosti, ty se za peníze koupit nedají.
Karel Boháček
Ono je být chudý a -chudý-. Znám rodiny kde si děti přes noc dávají kolečko salámu do chleba, aby ho měli ráno navoněný, matky co porodí dítě cizím lidem - ty jsou chudí. Rodiny jež letos nejedou do Chorvatska - protože jsou taky -chudí-.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.