FOTO: autorka

Brno je zlatá loď aneb Privátní pečovatelkou doma.

9. 8. 2016

aktivní senioři Můj příběh

Autor: Dagmar Pravečková

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dagmar Pravečková 14.8.2016 21:45

Děkuji vám za pěkná a povzbuzující slova. Věřím, že mi bude dopřáno ještě dlouho být dobrou společnicí a pečovatelkou.

Soňa Prachfeldová 13.8.2016 22:09

Dagmar jsi žena opravdu krásná tělesně i duševně a přeji Ti, ať Ti Tvoje vitalita vydrží dlouho, přinášíš velké dobrodiní těm, kteří to potřebují a je fajn, že jsi více doma a máš více času pro sebe. Fandím Ti, jako všem, kteří pomáhají starým a potřebným !

Anna Čípová 13.8.2016 06:15

Máte můj obdiv. Pečovat o staré lidi není snadné, tuto práci každý nezvládne. A ráda jsem se vrátila alespoň na chvilku do Brna. Díky.

Hana Rypáčková 12.8.2016 16:50

Já nejsem pečovatelka bez donucení okolnostmi...Bohužel. Skláním se hluboko...

Marie Magdalena Klosová 11.8.2016 19:47

Skvělá a naplňující práce.Ať se TI daří mezi hodnými lidmi.Zdravím mm

Alena Tollarová 10.8.2016 16:54

To jsem ráda, Dášo, že jsi mou výzvu přijala a pokračování Tvého příběhu pro nás napsala. Fandím Ti, protože já tedy nevím, jestli bych něco podobného zvládla. Tak nakonec se kruh uzavírá v Brně? Ale on asi uzavřený ještě nebude, co? Had zážitků se ještě bude kroutit tu a tam a já si počkám, až se zase stavíš na íčku s dalším pokračováním. A poslyš, co takhle Praha a parník Moravia, který volá hola hola ..

Jarmila Komberec Jakubcová 10.8.2016 15:02

máte můj obrovský obdiv, já bych to nedala

Marie Novotná 10.8.2016 14:58

Jste úžasná.

Eva Krausová 10.8.2016 13:19

Paní Dagmar, skláním Vám poklonu. Musím říci, že podobná práce by bavila i mne. Ale bez rekvalifikace na soc.oblast ji dělat údajně nemohu a rekvalifikaci mi neumožní, jen když si prý seženu práci v této oblasti aspoň na rok, pak by mi umožnili rekvalifikaci...K čemuž nemám slov, protože člověk by rád dělal, co ho naplní, ale nemůže. Tak stát nastavuje podmínky lidem, kteří by chtěli pomoci stáří... Jste úžasná už jen tím, jak jste cestovala. A být Brno blížeji, hned bych za Vámi vyjela i za Brnem-nikdy jsem tam nebyla, ale je to moc z ruky pro mne...

Dagmar Pravečková 10.8.2016 11:34

Promiňte, ale nedá mi to, abych nezveřejnila ještě jeden čerstvý odkaz z iDnes o Brně: http://brno.idnes.cz/brno-ve-vyberu-new-york-times-d2p-/brno-zpravy.aspx?c=A160107_214700_brno-zpravy_lva

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj seniorský den: Nestíhám!

Nejsem ranní ptáče, z postele neskáču radostně, vím, nezní to příliš pozitivně, ale je to mé pravé já, a nyní je mu konečně dopřáno plně se projevit, už nic s tím nedělám.

Věra Lišková

Můj sešívaný seniorský den

Zřejmě vám při čtení nadpisu bleskne hlavou otázka, jak může být den sešívaný? Já vám to vysvětlím.

Elena Valeriánová

Moje seniorské radosti a starosti

Přání je, ráno se probudit s báječným pocitem, že si mohu uspořádat den podle sebe. Nic moc vlastně…

Věra Lišková

Můj seniorský den: Co mě asi zítra čeká?

Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní ranní ptáče, nyní už spíše vypelichaný opeřenec, se v paneláku probouzím za skřípotu a vrzání autobusů. Bude hůř, decibely naberou na síle, až venkovní teploty stoupnou a spát zde při zavřených oknech bude očistec.

Jana Vargová