Kniha je můj nejlepší přítel. Nebo ne?

Taky patřím k lidem co přečtou vše co jim přijde pod ruku. Byla jsem nucena vystěhovat knihy z regálu a teď je pomalu vracím na jejich místo. Bude mi to dlouho trvat, protože každá ta kniha má v mém životě svůj příběh. Nejvzácnější knihy jsem dostala od panímámy. Některé jsou víc jak sto let staré, jiným nechybí mnoho do stovky. Musí se opatrně listovat, aby se stránky nerozsypaly, ale počtení je v nich moc hezké. Mám knihy, které jsem si koupila ještě jako dítě a dá se říct, že knihy nakupuji pořád. Vnučka už si zamluvila knihovnu, až jednou umřu. Prozatím si jen knihy půjčuje. Tak mám pokračovatelku a knihy nezapadnou do zapomnění.

Klubu přátel poezie, pardon.

V dětství jsme se sestrou přečetly opravdu spoustu knih, v mládí jsme byly členkami Klubu spisovatelů a Klubu poezie, z trochy peněz jsme si knihy kupovaly, ale chodila jsem i do knihovny. Naše češtinářka nám doporučila hodně tehdejších českých spisovatelů a básníků, kteří se teprve začali nesměle "klubat " na veřejnost, Škvorecký, Kundera, Hrabal, Vaculík.... Naše pražská teta pracovala v Odeonu a při každé návštěvě u ní jsem tam louskala knihy, hlavně britskou a americkou literaturu, kterou jsem neznala. Především mám ale pocit, že díky knihám jsem se naučila vyjadřovat. Jsem za to vděčná.

Také se hlásím mezi knihomoly, měli jsme doma dobře zásobenou knihovnu, mamka dříve prodávala v knihkupectví. Četla jsem vášnivě ráda.

Já jsem taky knihomol...

Od dětství jsem ráda četla a drží mě to dodnes. V KK jsem spoustu let, takže dodnes knihy kupujeme. Radost mám z 8 leté vnučky, která začíná taky číst. Snad jí to vydrží. Čtivá je i dcera, tak jsem ráda, že to někdo podědil. *****

Není to tak hrozné, čtečky,tablety a noteboky to suplují dostatečně. Hodně se čte.

Děkuji Vám, dámy, za Vaše ohlasy. Jsme asi stejné krevní skupiny. A jak Napsala paní Stínilová, abych si nedělala starosti s vnuky, tak samozřejmě souhlasím, jen je mi líto jak dnešní mladí doslova przní naši krásnou češtinu. A taky jako oko v hlavě uchovávám staré knihy po předcich. Pozdravuji Vás, dámy a děkuji.

Všechno vědění je ve čtení a je jedno jestli čtu v notebooku či ve čtečce nebo v knize.

Přes život jsem knížky četla (pokud jsem našla čas). Po zhoršení zraku (kancel.práce i při umělém světle) a zejm. nyní v senior věku už mi knihy kamarádkami nejsou (nahraženo jinými hobby).