Všechno bude poprvé a nic nebude naposled

Myslím, že každé poprvé je zároveň i naposled, a naopak. A tím je to jedinečné a opravdu to není otázka věku.

Děkuji všem za čtení a komentáře. Asi bychom se všichni shodli na tom, že s přibývajícími roky nám přibývá i okamžiků, kdy si to setsakra dobře uvědomujeme. Zatímco však stárnutí těla je přirozený proces běhu života a přírody, stárnutí duše nikoliv. Stárnutí duše si "zařizujeme" každý dle svého. Nedokázat udělat roznožku či "provaz" není ani tak zlé, jako nedokázat se usmívat, odpouštět, těšit se, nabízet a rozdávat radost v jakékoliv podobě, a hlavně, mít stále rád. Milovat. A vždy poprvé. Jako v šestnácti, nebo ve čtrnácti, nebo v pěti letech. To je jedno. Milovat poprvé znamená stále se obdivovat zázraku života. Ať se vám to daří. ♥

Hodnocení se tam objevilo samo. Nekde jsem asi neco blbě zmacknul. Opravit už to nejde. ...*****

Moc hezké verše.*****Šestnáctka - to není nejhorší. Až budu jako pětiletá-horší a což teprve věk do roka?

Občas se snažím chovat jako v šestnácti, to byste nevěřili, jak to bolí. Zjistila jsem, že mnoho věcí už bylo naposled, třeba provaz, nebo přeskok přes koně. Ale myšlenky, ty dokážu mít i jako pětiletá. Báseň krásná ...*****

To je krásné! A něčím mi to připomíná Francois Villona.Díky mm

Moc pěkné!

*****

Moc nádherná báseň o životě.

Ano, někdy se to nedaří, ale stojí za to se aspoň o to pokusit. Mám v tom věku jednoho z vnuků, a často mu připomínám, že prožívá nejkrásnější období svého života, i když on to vždy nemusí tak cítit.