Všechno bude poprvé a nic nebude naposled

I když člověk roky neuprosí

a letokruhy kůže neschová

i když paty nedobrousí

a kde není vlas tam mašli nepřidá

i když oči nedoostří

a přiznat sluch se ostýchá

přesto ať žije jak kdyby šestnáct mu bylo let

- pak všechno bude poprvé

a nic nebude naposled

I když člověk vrůstá do polí

ačkoliv jeho duch se nebe chytá

i když mu srdce občas zabolí

a dech vzpomínkami stále škytá

i když v dlaních skrývá údolí

a páteř do stran jak plachta lítá

přesto ať žije jak kdyby šestnáct mu bylo let

- pak všechno bude poprvé

a nic nebude naposled

A jednou až dojde tam kam by měl

ať šťasten je jak kdyby láskou oněměl