Pár slov úvodem. Vážení čtenáři, toto je můj pokus o otevřenou anketu a uvítám vaše názory i vlastní tipy. Musím přiznat, že málokdo je mi tak protivný, jako politici. Jenže v tomto případě mi jde o něco jiného. Přece jen v historii existovaly osobnosti v mocenském postavení, které zasáhly do životů obyčejných lidí něčím pozitivním. Právě o některých z nich bych se rád dnes zmínil. Budou to mé okamžité nápady a jen k otázkám evropské civilizace středověké a novověké, vezmu to přibližně chronologicky. Pokud vás odrazuje má další „litanie“, nuže tak dále nečtěte. Ostatním: Připoutejte se, pojedeme rychle těmi všemi stoletími!
1. Praotec Čech
Z bájné pravlasti se vydává vladyka Čech v čele svého kmene, aby vyhledal zemi zaslíbenou. Putuje přes hvozdy, hory a bažiny, až dorazí do krajiny rádlem nedotčené, dojde k hoře Říp, vyleze na vrchol a zaplesá: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“ Oznámí svému kmeni, že došel svého cíle a dál už se trmácet nemusí. Dlouhou cestou znavený lid se zaraduje a v nadšení, že je konec útrapám, zvolá: „Tvým jménem nechť tato země sluje.“
A od té doby se jí říká Čechy.
Můj komentář:
Milý praprapra..pradědečku náš. Doufáme, že mezi bohy na nebesích zaslouženého důchodu si užíváš. Překrásnou vybrals kdys pro nás vlast, věz však, že ne vše dnes je taká slast. Promluvím teď k Tobě jazykem novým, přes telekomunikační družici se s Tebou spojím. Trápí mě totiž velice tak zvaná globalizace. Kuřata dovážíme z Argentiny, vypšoukaný česnek z Číny. Sýry jsou zas předražené, z větší části rovněž dovážené. Medu se přezdívá sladké zlato, neboť jej falšovat stojí za to. Vyrábí se i z kukuřice, co Ti k tomu dodat více. Z hypermarketu já pošlu Tobě balík. Tvůj potomek Libor Smutný Smajlík.
2. Kněžna Libuše.
Byla velice moudrá a nejen to – uměla věštit, předpovídat, co se stane. Jednoho dne u řeky Vltavy pronesla památná slova: ,,Vidím město veliké, jeho sláva hvězd se dotýkati bude“.
A skutečně založila město Prahu, která je dodnes nejkrásnějším městem světa. Pojala za manžela pracovitého muže - rolníka Přemysla Oráče. Byli spolu šťastni a jejich rod vládl v Čechách dlouhý čas.
Můj komentář:
* Věřím tomu, že jasnovidecké schopnosti u některých jedinců v historii prokazatelně existují, byť pro ně zatím nemáme vědecké vysvětlení. Podle mne se jedná doslova o „osvícení“ neznámým zářením a z neznámého zdroje. Takže z tohoto pohledu by kněžna Libuše byla jednoznačně panovnicí nejosvícenější ze všech kandidátů na tento titul. Kdyby ovšem bylo možné spoléhat na legendy. (Viz obr.1)
* Navíc byla osvícena i zevnitř - svými vlastními nápady. (Viz obr.2 – správně osvícený panovník). Především tím, že se rozhodla pro manžela neurozeného původu a tím přímo nadchla prostý svůj lid poddaný. Zřejmě ovšem nebude pravdou, že jeho výběr ponechala na svém bělouši, (protože kůň má větší hlavu), ale při svých tajných vyjížďkách z Vyšehradu ho Libuška poznala, zamilovali se do sebe a Přemek v podstatě již příjezd bělouše s pozváním do vladařského křesla očekával, (viz Staré pověsti české, to zřejmě Lojsovi Jiráskovi nějak nedošlo).
* Velmi zajímavá mi přijde podobnost s nedávnými prezidentskými volbami v ČR. V závěrečném kole proti sobě stanuli dva kandidáti, co do urozenosti dle svého původu velmi odlišní. Příslušník vyšší šlechty - kníže a „Rytíř řádu zlatého rouna“ proti příslušníkovi nižší šlechty - pouhému zemanovi. O jejich manželkách ani nemluvě. Stejně jako u Přemysla Oráče byl proto lid s výsledkem voleb velmi spokojen.
3. Karel IV.
Patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Jako císař nechal vytvořit „Zlatou bulu“, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského (podle nejmodernějších urbanistických zásad pozdějších století), stavbou kamenného Karlova mostu v Praze, zbudováním hradu Karlštejna a spolu s otcem započali se stavbou Svatovítského chrámu. Karel také dosáhl významné územní expanze českého státu a to hlavně díky své obratné sňatkové politice.
Můj komentář:
* Karel IV je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin a v roce 2005 s převahou zvítězil v anketě „Největší Čech“. Právě letos uplynulo 700 let od jeho narození, což mě vlastně motivovalo k tomuto dnešnímu článku.
* Upřímně řečeno, u mne nad jeho mocenskými úspěchy převládá obdiv k jeho vztahu ke vzdělání a pak, protože jsem stavař, jeho obrovská a mimořádně úspěšná stavební aktivita ve všech směrech. Karlův most miluji, na Karlštejně jsem se dokonce ženil, (byť mi bylo řečeno, že jsem snob).
* Karlovu mocenskou osvícenost nedokážu fundovaně ocenit a k obratné sňatkové politice rád přenechám slovo někomu s většími osobními zkušenostmi, já byl ženat jen jednou a to z lásky. Vyženil jsem jen staré pianino, ale sám do manželství přinesl kytaru a banjo. Jinak jsme měli jen věci osobní potřeby.
4. Jiří z Poděbrad
Stal se jediným českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty a králem byl zvolen roku 1458 českým sněmem. Byl to muž spravedlivý a šlechetný. Na domácí scéně se snažil udržovat rovnováhu mezi kališnickým a katolickým panstvem a extrémistická hnutí (jako radikálních husitů) neváhal potlačit i silou, (byť byl sám považován za „husitského krále“). Časem se stal úspěšným panovníkem, který vzbuzoval respekt i za hranicemi království. Jako první v historii přišel již roce 1462 s myšlenkou na vytvoření „Všeobecné mírové organizace“ křesťanských panovníků, v níž by se všichni snažili o upevnění trvalého míru na principu národní svrchovanosti států, zásady nevměšování se a řešení sporů před mezinárodním soudním tribunálem („obecným konsistoriem“). Evropa se měla sjednotit v boji proti Turkům, („nejzarputilejším nepřátelům křesťanů“) a vyhnat je z bývalých křesťanských zemí. Naopak o papeži návrh takřka nehovořil a přiznával mu jen malé pravomoce. Převratná a v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka vytvoření středověkého „společenství národů“, obdoby dnešní OSN či EU jen stěží mohla uspět v podobě, v níž byla ignorována právě papežská moc. (Informace z Wikipedie).
Můj komentář:
* V této soutěži osvícených panovníků Jiřík z Poděbrad je mým kandidátem č.1. Jsem totiž stoupencem EU, ale právě jen v podobě, jak si ji představoval náš osvícený král - na principu výhradně mírové spolupráce, národní svrchovanosti a společné obrany proti rozpínavému radikálnímu islámu. Dokonce se domnívám, že kdyby již tehdy tato myšlenka zvítězila, možná by později v Evropě nebyly světové války a to již Napoleonem počínaje.
* Dokonce věřím tomu, že by Jirka nedopustil ani nárůst úřednické byrokracie, jak je tomu v EU dnes, kdy přímo metastázuje. Sám zdaleka neměl tolik dobře placených poradců jako naši novodobí prezidenti a žádného „mluvčího Hradu“.
5. Jindřich VIII.
Jindřich VIII. byl významnou postavou anglické historie. Dle literatury to byl osvícený panovník, který měl ovšem jako každý panovník své mouchy. Mimo jiné rád popravoval své manželky.
Můj komentář:
* Po této větě jsem přestal dál číst a nechápu autora, který považuje domácí násilí na ženách za přijatelné, resp. jen za „mouchy“ u jinak osvíceného muže. O popravách ani nemluvě, ať se to v historii týkalo upalování „čarodějnic“, Johanky z Arku a poprav ruské carevny i s jejími dětmi, anebo Milady Horákové.
6. Marie Terezie
Provedla osvícenské reformy v řadě oblastí. Byla zavedena jednotná měna, první papírové peníze a sjednoceny míry a váhy. Byl zrušen trest vězení pro dluhy a vydán zákaz mučení. Byl vydán „Všeobecný školní řád“, který stanovil mimo jiné všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce í dívky ve věku od 6 do 12 let i na vesnicích. Další vzdělávání pak umožňovaly tzv. měšťanky, gymnázia a na ně navazující univerzity.
Můj komentář:
* Jakožto bývalý dlouholetý učitel vidím samozřejmě její největší přínos v této školské reformě. Oceňuji i sjednocení měr a vah. Škoda, že se dodnes od Marky Terky nepoučili Britové. Dost možná, že to nějak souvisí i s jejich současným „brexitem“.
* Z jejího manželství s milovaným císařem Františkem I. vzešlo 16 dětí, 5 synů a 11 dcer. Pozoruhodné na tom je, že při tom, jak byla aktivní na polické scéně, vlastně při těch 16 dětech ani nemohla čerpat řádnou mateřskou dovolenou.
7. Josef II.
Prosadil řadu dalších užitečných reforem. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil. V roce 1781 byl vydán tzv. „Patent o zrušení nevolnictví“. Patent umožnil další nárůst vzdělanosti, protože víc lidí mohlo svobodně studovat a zároveň podnikatelské činnosti, protože zemědělci mohli odejít do měst, kde byli zaměstnáni v továrnách, což výrazně podpořilo průmyslovou revoluci v Čechách. Možnost stěhování do měst podpořila i český živel
( a jazyk) ve městech.
Můj komentář:
* Přestože se zabývám jen Evropou, nedá mi to, abych neupozornil na to, že až v roce 1865 bylo v plném rozsahu zrušeno otroctví v USA. Abraham Lincoln, již 16. prezident USA, který to inicioval, na to dokonce doplatil svým životem když podlehl atentátu.
* Stále platí, že je v našich zemích nesrovnatelně větší počet Pepíků než Liborů.
* Jakkoliv nemám rád Václava Klause ml. a zvláště se mi nelíbí většina jeho vyjádření k resortu školství, musím ocenit jeho vtipný postřeh, který zaznamenaly „Novinky.cz“. Cituji:
„Kvůli dozrávání borůvek zavedl osvícený panovník Josef II. dvouměsíční prázdniny a vydržely už přes 220 let. Někteří vám budou říkat, že prázdniny byly takto stanoveny proto, že děti musely pomáhat při žních. Ale máme rok 2015, na poli skoro žádný žák nepracuje a prázdniny máme celý červenec a srpen stejně. Tak v tom spíš budou ty borůvky“.
K tomu bych ještě poznamenal, že i mně je těžko pochopitelná tato situace: Po dlouhá léta jsme museli se školou jezdit na „bramborové brigády“. A bylo to dokonce až v září – tedy již na úkor školního roku. Jak je možné, že se naše zemědělství najednou od r.1990 obešlo bez nich, při dosud stejném stupni mechanizace? Asi pošlu dotaz Vaškovi ml., (SMAJLÍK)
8. Michail Gorbačov
Byl v letech 1985–1991 vůdcem Sovětského svazu. Pokoušel se o změny, které by vedly ke zlepšení fungování sovětského, komunistického a politického systému a k ukončení studené války, ale které vedly i ke konci vlády Komunistické strany Sovětského svazu a k rozpadu sovětského impéria,( byť s různými následky v jednotlivých nově vzniklých státech a jejich vztazích). Obdržel Nobelovu cenu za mír.
Můj komentář:
* Gorbi je mým kandidátem č.2. A to nejen proto, že se mu opravdu podařilo v rámci „perestrojky“ a demokratizace změnit i naše poměry. Studená válka na dlouhou dobu skončila, železná opona neexistuje. Jakkoliv je dnes v Rusku nepopulární, pro mne je to „Muž 20.století“.
* Musím ještě podotknout, že kromě naší kněžny Libuše, je jediným panovníkem, který byl osvícen zvenku i zevnitř, (viz obr.č.2). V roce 1989 totiž osobně navštívil Černobyl po havarii jaderné elektrárny v r.1986 a nutně byl ještě osvícen radioaktivním zářením. Celá oblast je dodnes vylidněná.
Má otázka čtenářům: Máte své vlastní kandidáty a můžete svůj návrh zdůvodnit?
Poznámky pod čarou – tipy na hezký knižní dárek
Velmi doporučuji hezké knížky, zejména pro mládež, jejichž titulní listy uvádím v obrázcích pod článkem, anebo na svém profilu pod názvem „Osvícený panovník“. Zejména:
* Překrásné leporelo – vlastně komiks pro děti L.Seifertové „Dějiny českého národa“ je velmi obsáhlé (9m dlouhé)a vtipně ilustrované. Bylo použito i v animovaném seriálu - (úvodní díl viz zde nahoře, který je dostupný on-line). Koupil jsem je svým vnoučatům. Nově je v prodeji i stejnojmenná společenská hra.
* Dále bych vás rád upozornil na „Toulky českou minulostí“. Je to třináctidílná knižní série od Petra Hory - Hořejše vydávaná v letech 1979 až 2012. Cyklus původně vycházel na pokračování jako příloha časopisu Mladý svět, později dostal knižní podobu a zatím není ukončen. Celek by měl obsahovat asi 14 dílů. Je to opravdu netradičně a moderně pojatá ilustrovaná a hlavně čtivá kniha o historii. Kupoval jsem si postupně všech 13 dílů.
2
