Muži a násilí

Zejm.ženy trpí dlouho - včas odejít brání zejm. obava zůstat sama s dětmi. Ale blbé manželství zůstává horší, než žádné! Od alkoholu a surovosti těžko co pomůže - je to tak hluboko, že se úspěšně nevyplaví.

Děkuji všem za názory a zkušenosti. Jarmile, Vandě i ostatním: Ono to je podobné jako při odnaučování alkoholismu. Prostě není 100% záruka, ale vyplatí se to, abychom to zkusili a aspoň některé alkoholiky zbavili závislosti. Agresivní jednání je taky hodně návykové. Bezplatný kurz to bude, protože to chceme zařadit jako sociální službu, kterou financuje stát prostřednictvím krajů. Až jestli se to podaří úspěšně ověřit. A halvně, ani to ověření a celá příprava se neobejde bez dotace z EU/ČR. Takže teprve chystáme žádost o dotaci, to je hodně složité a výsledek nejistý. Držte palce.

Jen jednou v životě jsem zažila určitý náznak agrese někdejšího partnera po návratu z hospody. Roli v tom sehrál alkohol a žárlivost vyprovokovaná řečmi kamarádů. Už se to neopakovalo, ale je pravda, že jsme spolu nežili dlouho. Ne, něco takového už nikdy!

Když se jedinec chce zbavit závislosti na alkoholu, agrese a podobných výkyvů od normálu , musí chtít. Pomáhá stravování, dýchání, naučit se ovládat své tělo a mysl. Ale jde to ruku s rukou se vzděláním. Kdo nepřijímá - nepoučí se. Většinou ten člověk nechce .Každý se mu raději vyhne.. Jsem šťastná , že nemám žádného násilníka v rodině .

Pane Oldřichu, průzkumy mne zajímají. Alespoň poznám, do jakého vzorku lidí se mohu zařadit...:)) Většinou menšinového. Váš projekt bude určitě přínosný, jen jde o to, kdo se přihlásí a kolik bude kurz stát. Nebo bude bezplatný? Znám kurzy pro druhou stranu, pro ty, kteří musí vzdorovat násilí, ale z profesního hlediska. Nikdy jsem se s násilníky a ani násilím nesetkala. Jsem přesvědčena, že bych zasáhla. Asi i okamžitě i když vím, že to některé odvážné stálo život. Např. příběh z Karlova náměstí. Vím, že mluvíte o trochu jiné agresi. Držím vám palce a ať se daří vám agresi u klientů zmírnit.

Nikdy jsem svědkem nebo účastnicí domácího násilí nebyla ale vím že existuje.Moje kamarádka již léta pracuje jako dobrovolnice pro Bílý kruh bezpečí. Tato organizace se již léta problematikou násilí na ženách, dětech seniorech a i mužích zabývá. Každký říběh je smutný ale také jiný. Nelze paušalizovat, že zrovna určitá skupina lidí je agresivnější a druhá méně. Na agresivitě s podílí mnoho faktorů jak sociálních tak psychických.Násili bylo pácháno vždy a v každé době. jen se třeba o něm tolik nepsalo. Místo statistiky je potřeba hledat příčiny stupňující se agrese. Dříve např. mladí muži v 18 letech nastoupili na základní vojenskou službu a mohly si pak svou agresivitu a nadbytek testosteronu vybít ve vojenské přípravě. Jak váš projekt bude fungovat nevím a přiznám se, že ani v jeho fungování nevěřím. Ale zkusit se má všechno tak přeji hodně úspěchů

Naštěstí jsem nic takového nezažila na vlastní kůži, ale stačilo mi, co kdysi dávno zažívala moje sestřenice. Vdávala se velmi mladá a samozřejmě z lásky, jak jinak. Měla moc šikovného a pracovitého muže, ale měl jeden problém. Čas od času se napil víc, než je zdrávo, zmlátil ji a zdemoloval byt. Rozštípal nábytek, takže vlastně skoro celou domácnost. Pak ji uprosil, že už se to nikdy nestane, dal všechno do pořádku, ale chyba lávky. Už nevím, kolikrát to vydržela, ale nakonec ho se dvěma malými dětmi opustila. Až k stáru se jí podařilo najít muže, se kterým prožívá pohodový život. Jak dopadl on, nevím. Týraným lidem, bez ohledu na věk, je třeba zvednout sebevědomí, aby si nic takového nenechali líbit a dokázali se bez násilníka obejít. A ze zkušenosti víme, že o čem se veřejně nemluví, jako by neexistovalo.