Učitel v nesnázích: Nejen vzdělávat, ale vychovávat ...

:)....*****....:)

Liborku i tohle je hezká vzpomínka z mládí. Zdalipak je mezi námi ještě někdo, kdo strávil celý svůj pracovní život v jediném zaměstnání? A je-li to pedagog jako ty, zasloužíte mimořádnou ředitelskou pochvalu na věčné časy!!! *****

Libore, možná, že přezouvání řediteli nařídil někdo "shora", ale řešit problém, s prominutím - jako blbec, už omluvitelné není.

Zuzko, problém byl totiž v tom, že po akci chodili požárníci hasit žízeň. Tak aby se to nepletlo.

Taky se mi hned po přečtení článku vybavil ten odér ve školních šatnách a film: Bota jménem Melichar. :-) Otázka :Nějak si nevybavuji díry na punčochách...Asi ne .

Učila jsem na budějovické jazykové škole a tam se museli přezouvat všichni, děti i dospělí. Ti kupodivu ani moc nereptali. Ostatně, to pro nás běžné přezouvání v mnoha zemích naprosto samozřejmé nebylo. Vzpomínám na první návštěvu jednoho pána z Německa, Čecha emigranta, u mě doma. Přišel s dcerkou, a protože věděl, jak to u nás chodí, řekl jí, aby si napřed zula botky. Ta koukala zcela nevěřícně, proč musí. Ještě chci říct. Libore, že takové hloupé nahrazování původních názvů vznešenějšími bylo dost časté. Viz hasič - požárník. Korunu všemu, nebudeš mi možná věřit, dalo, když nám v NDR řekl soudruh lektor, že nemáme říkat Berlínská zeď, protože tím se dostáváme na nepřátelskou pozici. Na dotaz, jak tedy, uvedl nezapomenutelný termín: Antiimperialistický ochranný val.

Pane Libore, problémy s přezouváním byly, jsou a budou. Vnuk /3.třída/ přišel domů v přezůvkách s tím, že boty v šatně nenašel.

Libore, já si myslím, že se studenti VŠ nepřezouvali. Mne častokrát pronásleduje sen, ve kterém jako studentka marně hledám ve školní šatně své přezůvky. Dochází i na to, že do třídy vstupuji v cizích, špinavých, nebo i v každé jiné, abych splnila nařízení... Hezky jsi mne pobavil...

Já dokládám zážitek z odborného učiliště v 80.letech.Ředitel učiliště ve snaze zabránit družební návštěvě z NDR vstoupit do tělocvičny v botách, řval,rádoby německy: "Nein buty,ven ven !" Ještě teď ho rádi citujeme :) mm

Tak já jsem byla vždy pro přezouvání. Netrpěly tolik podlahy, nenanosily sen se špínou bacily, a být celý den v uzavřených botách není zdravé. V naší škole byl problém se studenty VOŠ. Jeden si to první den v září namířil přes halu, kde jsem měla dozor. Delší vlasy, batůžek na jednom rameni, na druhém kytaru. Zastoupila jsem mu cestu a řekla: Tak, MISTŘE, nevíte, kudy se chodí do školy? !On špitnul: Já jsem učitel.