Ilustrační foto: pixabay.com

Změna je život aneb V nouzi poznáš přítele

29. 8. 2016

Můj příběh vzpomínky

Autor: Věra Sehnalová

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 4.9.2016 22:18

Skvělé, skvělé...při čtení tohoto Vašeho příběhu, jsem se zcela vcítila do Vámi líčených situací - život na vesnici. Smekám.

Jarmila Komberec Jakubcová 30.8.2016 08:00

Pěkný příběh a ten štastný konec je nejhezčí. Přeji hodně spokojených let.

Zdenka Jírová 30.8.2016 00:00

To je úžasné, co jste dokázala. Gratuluji Vám.

Naděžda Špásová 29.8.2016 19:57

Paní Věra má můj obdiv. *****

Lenka Hudečková 29.8.2016 19:21

Hezký příběh se šťastným koncem :-) ...myslím si, že skoro každý z nás si musel projít nějakým životním úskalím a pak někdy přišlo štěstí, láska, pohoda... držím palce, abyste byla stále spokojená :-)

Alena Várošová 29.8.2016 18:02

Pěkná pohádka se šťastným koncem.Někdy to tak v životě chodí a buď to vyjde,nebo ne.Vám to vyšlo,moc hezky jste to napsala.přeji Vám paní Věro hodně štěstí, a kde štěstí vykukuje je láska a i zdraví je na blízku.Mějte se jak jinak pohádkově.

Zuzana Pivcová 29.8.2016 11:59

Na Věrku a její vyprávění si dobře vzpomínám, vím, že z Itálie, kde žije, jezdívala na léto na Moravu a dokonce dělala brigádu v letním dětském táboře. A dnes? Doufám, že se, Věrko, máš stále dobře a máš i svou práci v hotelu.

Karel Boháček 29.8.2016 11:33

Co to řídíte ? České autobusy to nejsou , že by USA typ ?

Jana Šenbergerová 29.8.2016 11:19

Myslím, že vám pomohli nejen dobří lidé, ale také vaše vděčnost a odvaha, se kterou jste svůj život prožívala. Ať se vám i nadále daří.

Olga Štolbová 7.12.2012 16:49

Věrko,dnes je 8.prosince a ani nevím,jestli tohle budete číst,ale obdivuju vás a také fandím.A přeju vám jen samé štěstí,a s tou dálkou jste si jistě nějak poradila. Přeju krásné Vánoce.O.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

O Šípkové Růžence

Po maturitě jsem nastoupila na svoje první místo. Ústav pro mentálně postižené ženy na konci světa.…

Vlastimila Kosorínová

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková

Cucflek. Pojednání hodící se k pučícímu jaru

Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto. K cucfleku totiž patří mládí. A vášeň. A láska. A potíže.

Zuzana Zajícová