FOTO: autorka

Třešně, třešně, třešně

2. 7. 2016

hobby Můj příběh zahrada

Autor: Jitka Prušová

Hodnocení:

(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Valachovičová 4.7.2016 06:59

Moc hezky napsáno a ještě vtipně! Jste šikulka, taky byly doby, když táta ještě žil a měl zahradu, že jsem všechno zavařila....mohu už jen s nostalgií vzpomínat.*****♥

Drahomíra Stínilová 4.7.2016 01:56

Vynikající článek. Jakoby to bylo z mého života. Od začátku června jsem nešla spát dřív než ve dvě ráno. Začalo to prvníma třešněma. Nechat je na stromě když jsou v obchodech jen ty francouzské skoro za třista? Ještě před odletem do Řecka jsem dodělala poslední sklenice. Pak rodinná dovolená. Vnučka zůstává-rodiče odjíždějí. Jahodové džemy nepočkají. Pomalu odkvétá levandule, tu přeci nenechám na záhonech. Nějak se rozmnožila. Teď zase maliny a rybíz. Proč to kupovat s náhražkami, když to celý rok ošetřuji a je všechno čerstvé? Takže červen-zábava vnučky, zavařování, zahrada, cestování a červené bobule vidím i pod zavřenými víčky (mými i kompotovými).

Jitka Prušová 3.7.2016 13:04

děkuji všem za hezké komentáře a pro pana Veseckého: možná nebudete věřit, ale existují ptáci, kteří dokáží ze sklenky pít brčkem (viz foto) tak proč by to nedal jeden obyčejný český špaček, zvlášť kdyby se v něm skrývala moje maličkost?! http://i0.wp.com/theverybesttop10.files.wordpress.com/2013/08/the-world_s-top-10-most-amazing-animals-drinking-from-straws-10.jpg?resize=500%2C400

Libor Farský 3.7.2016 11:59

Hezké. Jen přemýšlím, jak naučit špačka pít společensky únosným způsobem červené víno.

Ladislav Vesecký 3.7.2016 11:11

Skvěle napsáno. Super.

Jana Šenbergerová 2.7.2016 22:26

Pěkně jste to napsala. Jsem moc ráda, že tohle všechno už nemusím.

Eva Balúchová 2.7.2016 22:00

Jitko,pěkný ,vtipný článek.Jste borec,to já bych nevydržela takhle do noci pracovat.Ale všem vám závidím i třešně a hlavně višně.U nás letos není žádné ovoce,všechno pomrzlo.Máte krásný výřad džemů.

Hana Rypáčková 2.7.2016 19:01

Výborně jsem se pobavila. Už mám přistavený žebřík, větve jsou letos obalené, ale ještě to chce pár dní dotáhnout chuť. jsou nějaké menší. Kompoty nedělám- nejíme je. Možná letos marmeládu, jiného ovoce bude málo. Pozvu přátele, co nemají zahradu a bude sklizeno.

Alena Vávrová 2.7.2016 17:56

Jo, znááám! Taky v tom zrovna lítám, jen máme 1 velkou třešeň chrupku a 1 višeň - letos obojí obalené. Byla obalená i ptáčnice, ale z té jsme stihli jen něco sníst rovnou ze stromu, upéct párkrát koláč a uvařit blbouny. Jinak to byla právě záležitost těch špačků

Soňa Prachfeldová 2.7.2016 17:20

No nezpracuj to, když už to máme na zahradě, u nás už jsou bohužel třešně červivé, že do nich koukám, višně teprve dozrávají a ten žebřík též osobně znám. Paní Jitko, ale džemem nikdo nepohrdne že :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Urob si sám aneb když nebylo nic k mání

Jsem ročník 1957. Ráda vzpomínám na dobu mého dětství, kdy mi bylo asi 10 let. Moje babička sedávala se sousedkami na lavičce pod lípou, každá žena si přinesla s sebou košíček nebo nějakou taštičku a vytáhla klubíčka, jehlice, háčky nebo vyšívací bavlnky.

Eva Haltufová

Moje seniorské radosti

Moje seniorské radosti nepřekračují hranice jednoho malého města. Nejsem cestovatelský typ, a tak mi mé rodiště bohatě stačí.

Věra Kokošková

Co dělat při blackoutu?

Často se píše o možný katastrofách, kalamitách, výpadku energií nebo dodávky vody, vlády pro takové situace připravují nouzové plány, jednotlivci, kteří si říkají preppeři, si anonymně na internetu vyměňují informace, jak se zabezpečit pro přežití v době „postapo“ tedy po apokalypse.

Hana Píchová

Další splněný seniorský sen: let stíhačkou

O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x), potom jsem šla do tandemového seskoku (4x). A teď jsem si splnila a mohu si odškrtnout další položku ze seznamu. A to let stíhačkou.

Danuše Onderková