Ilustrační foto: pixabay.com

Předávkování kofeinem mi nehrozí

29. 6. 2016

Můj příběh

Autor: Jiří Libánský

Hodnocení:

(4.9 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 29.6.2016 13:05

A proč tu není žádný obrázek? Asi šel někdo udělat něco jiného.

Hana Šimková 29.6.2016 13:04

S myšlenkou uvařit si kávu chodím do kuchyně několikrát. Vždy mě napadne udělat něco jiného. Udělám to, odcházím . Pak si na kávu opět vzpomenu a v kuchyni dám vařit brambory k večeří.Odcházím bez kávy a tak to opakuji taky tak dlouho, až na kávu už nemám ani chuť.

Alena Tollarová 29.6.2016 12:24

To můj důvod je jiný. Až doma jsem zjistila, že jsem posledně v Německu omylem sáhla vedle a na balíčku s "echt německou kávou" se skví: entcoffeinert! Komu bych ji tak dala?

Zuzana Pivcová 29.6.2016 12:07

Ještě, že si vzpomeneš, kdo Ti koupil ten termohrnek (s motorkami). To je při testování kvality paměti fakt to nejdůležitější! :-))))

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková