U jedné babičky (90 let) zvoní telefon:
Ahoj. Poznáš, kdo ti volá?
Já nevím, no… Pavel? (vzdálený příbuzný, se kterým se viděla před třemi dny).
No ano, uhodlas – prosím tě, teď právě kupuju auto a představ si, chybí mi 90 tisíc. Mohla bys mi je půjčit do příštího týdne?
No nevím, tolik doma nemám, musela bych jít vybrat.
Tak jo prosím tě, zkus to… jaký máš číslo mobilu? Když teď půjdeš do banky… a moc a moc děkuju…
Ve spořitelně jí řekli: Můžete si vybrat 90 tisíc před termínem, ale ztratíte 5 tisíc korun na poplatcích – to pro vás není výhodné.
Tak já vyberu aspoň 55 tisíc z druhého účtu.
Mezitím telefon: Tak co, stihla jsi to?
Ale ano, jenže mám jen 55 tisíc.
Nojo, to nestačí… hm… co budu dělat?
No mohl bys zavolat Láďovi (její syn), třeba by ti půjčil zbytek.
Jo tak to je dobrej nápad… jé a nemáš jeho číslo na mobil, já ho tu snad ani nemám.
Ale samozřejmě, jeho číslo je...
Tak mockrát díky… jo a já musím zůstat tady v prodejně – ale poslal bych sekretářku Janu a tý bys to mohla dát, ano?
Tak dobře.
Grázl volá Láďovi:
Ahoj, tady je Pavel, číslo mi dala paní X., prosí Láďu, jestli by mi půjčil na auto…
Manželka Ládi: Láďa je teď někde venku a jestli by mohl půjčit, to já ani nevím, zavolej mu později.
No tak dobře (už nezavolal).
U babičky zvoní domovní zvonek.
Babička bere obálku s 55 tisíci a nese ji dolů do vstupní haly činžovního domu.
Vrhá se k ní nádherná mladá štíhlá žena: To bude mít Pavel radost!
Dostává peníze a líbá babičku na obě tváře (!)
♠ ♠ ♠
A toto se vážení skutečně a přesně takhle stalo!
1. Varujte své známé.
2. Jakmile nemáte naprostou jistotu, s kým mluvíte, nebo je ta prosba nějak překvapivá, zavěste a zavolejte svému příbuznému sami.
3. Máte-li pocit (ne důkaz, ale pocit), že vás chce někdo podvést, okrást, zavolejte svému dospělému dítěti anebo hned na policii.
Jednou přece ty grázly musíme dostat!
(Doufám, že to bylo napsáno srozumitelně. Grázl se vydával za příbuzného Pavla a na babičce vyloudil peníze. Pak s falešnou sekretářkou zmizeli, policie je nechytila…)