Nevím, proč jsem taková?
Ilustrační foto: pixabay.com

Nevím, proč jsem taková?

20. 6. 2016

Já vím, že bych měla být stále veselá, měla bych myslet jen pozitivně, měla bych být akční a odvážná, měla bych žít přítomností a důvěřovat všem lidem... Jenže, každý jsme nějaký. A já jsem, bohužel, už od dětství bojácná, úzkostlivá, nerozhodná a nedůvěřivá.

V dětství strach z otce opilce, v manželství strach z agresivního manžela a strach o děti. Dá se říct, že celý život strach o všechny a o všechno. A k tomu celoživotní boj. Boj proti strachu a stresu. Ovšem boj naprosto zbytečný a marný. Jsem totiž pořád stejná.

V moudrých knihách jsem vyčetla a od přátel vyslechla, že si za to všechno patrně můžu sama.. A asi to tak bude.

Nevím sice jak, ale určitě jsem nějakým způsobem zavinila, že byl můj otec opilec, že byl můj manžel agresivní cholerik, vinu patrně nesu i na smrti dítěte, které mi zemřelo při porodu. Určitě jsem zavinila i to, že nás v Paříži přepadli a následná operace páteře mi nepomohla k návratu do normálního života...

Ano, za všechno si můžu sama. Neměla jsem se totiž vůbec narodit. Pro takové, jako jsem já, je život utrpením.

Možná by stačilo užívat užívat nějaké prášky na hlavu. Pak prý mi bude všechno fuk a bude se mi lépe žít. Poradila mi jedna dobrá kamarádka, která takové prášky užívá.

 

 

deprese sebevědomí
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Pani Libuško nic ve zlém, ale přečtěte si ještě jednou ten článek a pak i ty články minulé. Je pravda, že jsem to neměla číst.
Libuše Křapová
Paní Hanko, proč tak zle? Vždyť pokud vám tento tak článek vadí, stačí ho nečíst. Každý řešíme své problémy jinak a většinou hodně pomůže, když je sdělíme někomu druhému. Nic ve zlém, jen mne vaše reakce udivila
Hana Šimková
Tak si myslím, že má každý z nás nějaký problém, ale nevím proč je na nás házíte. Tady by se měly objevovat úplně jiné články. Jediná pravdivá věta je asi uprostřed článku, kde Vám přátelé říkají, že si za to můžete sama a si to bude pravda.
Dagmar Bartušková
Starosti o sebe si nepřipouštím. Moji mladí také pracují od rána do večera a mockrát od večera do rána, v dnešní době nic výjimečného. To ale neznamená, že si na mě neudělají čas. Někdy přece stačí jen brnknout, a říct : " Ahoj mami, jak se máš, nepotřebuješ něco? Půjdeme na oběd, večeři?" Jen se pořád neřešit. Pěkný den.
Hana Rypáčková
To je jiná situace. Chápu, že jste smutná a není vám do skoku. Pak takovýto akční web není to pravé ořechové. Také mě v situaci, kdy mi není do smíchu, aktivity ostatních připadají jak z jiné planety. Ale. Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Prožít si každou minutu a starosti nechat dětem.Však oni si ten čas na maminku najdou a postarají se..Buďte ráda, že o vás manžel pečuje a mějte se rádi. Udělejte si hezký den. Přeji vám to ze srdce.
Danuše Brázdová
Paní Bartušková, dcera je porodní asistentka, pracuje na směny , má děti a manžela, který denně pracuje do večera. Sama často potřebuje pomoc od tchánů. Nevím, jak by se ještě mohla postarat o mě ? Syn také pracuje denně do večera, takže také nevím, jak by se o mě mohl starat ? Možná by mi mohli platit nějaký lepší domov důchodců. Řekněte mi upřímně, Vy byste si na mém místě starosti opravdu nedělala ??
Dagmar Bartušková
Milá paní, čekala jsem na Vaše zareagováníį. Netušila jsem, že máte dvě děti. Tak Vaše starosti by měly být a priore, jejich.
Danuše Brázdová
Vážená paní Šimková, nikoho jsem přece nevybízela, aby mě litoval, jen se občas zamýšlím nad svým životem. A věřte mi, že jsem si nic nevymyslela.. S agresivním manželem jsem se po 30 letech rozvedla a po čtyřech letech samoty jsem se znovu vdala. V článku " V lázních jsem si to užila" jsem byla se svým nynějším manželem. Jezdili jsme po dovolených, chodili jsme tancovat a prožili jsme pár pěkných let. To se ovšem nijak nevylučuje s mým životním údělem, kterým je neustálý strach a stres.. Pak jsme byli v Paříži přepadeni.. Nyní jsem už třetí rok po operaci páteře a přesto, že jsem zkusila všechno možné /Dornovu metodu, McKenziho metodu, Vojtovu metodu, akupunkturu, SM systém, plavání atd., atd./, nepomohlo mi nic. Pohybuji se jen po bytě a o berlích. Můj zdravotní stav se neustále zhoršuje. Nemohu jít mezi lidi, nemohu jít ani do obchodu a už se nedostanu ani k doktorovi. A bez manžela se neobejdu vůbec. Vzhledem k tomu, že je manžel o 12 let starší /letos mu bude 77 let/ a prodělal infarkt, stále častěji mě přepadají myšlenky na to, co by bylo, kdyby tu se mnou nebyl... ? Čeká mě vozík, ústav, LDN nebo co ? Mám syna a dceru, ale ti mají své životy a vůbec nevím, jestli bych po nich mohla žádat, aby se o mě starali.. Nedivte se mi proto, že si ze své nemohoucnosti doslova zoufám... Víte, kdo to nezažil, tak to asi nedokáže pochopit.
Zuzana Pivcová
Taky jsem si dodatečně na Vašem profilu všimla, že jste své první články, včetně toho, který vzpomíná Hanička, psala ještě dříve, než jsem se sem přihlásila i já. A vůbec jste nepůsobila nějak sklíčeně. Co se tedy stalo?
Hana Šimková
Paní Brázdová proč píšete takový článek a necháte se litovat. V článku " V lázních jsem si to užila" vyzníváte naopak velmi šťastně a spokojeně i se svým manželem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.