Pomóc aneb Já tu kočku asi zabiju!

Lidičky, SAVO asi zabralo!! Nebo pes žárlí a nechce ji pustit s myší do předsíně. Už jsem našla tři myši, a pěkně vypasené, na dvoře v trávě, pod stolem a na stolku nic!!! Tak doufám, že jsem si to teď nezakřikla :-) Hm, ale proč je nechává v trávě, když je donese až dom? Další záhada :-)

Ahoj, lidičky, moc vám všem děkuji za komentáře i rady. Moc se tu zase nevyskytuji, chytla jsem nějakého vira - asi z klimatizace v autě nejspíš.

Paní Libuško, z vlastní zkušenosti se třemi kočičími "miláčky" Vám mohu jenom sdělit, že to, co se kočka naučí, se rozhodně dobrovolně nikdy neodnaučí, a jak tedy nedobrovolně? Kéž by i mně někdo poradil, co s kocourem, který byl mnohokrát!!! shozen z kuchyňské linky a přes všechna opatření tam stále skáče.

Libuš, kdo už by měl být trpělivý a shovívavý než my starší a zkušenější...Taky se mi mrtvé myši fujtajblíkují...Vydrž...A piš ! /Psávali jsme do dopisů "Piš, piš,piš-bude z tebe myš".Ale nevím proč. Ale PC jsme neznali ,tak to nebude ta myš, ale jiná.../

Libuško, díky za povídání. Protože jsem před dvěma měsíci přišla o kočičí kamarádku, trochu jsem si pobrečela. Také jsem s kočkami a kocoury žila kus života a vzpomínání je hezké. *****

Pes a kočka jsou nejlepší, volně se pohybující přátelé člověka, mnohdy i s lidskými vlastnostmi. Přeci my ženy, když koupíme něco dobrého, taky se pochlubíme! Kočička do obchodu nemůže, tak se aspoň chlubí ulovenou myškou. Doporučuji: V "předstihu" dejte na její "stoleček" noviny nebo papír, abyste zbytky "hostiny" snadno vyhodila. Kočičku však nezapomeňte pochválit, příp. ji odměňte pamlskem. Mým životem prošli kočky i kocouři: 1) Pracovali jsme kdysi v administr. Drůbež. podniku, poblíž bydleli a měli kocoura. Ten své noční úlovky skládal před kancelář pana vedoucího - ten je smetl na lopatku a vyhodil - kocoura však pochválil. Pak kočka: Její (max.2) koťátka v létě spávala v křesílku vedle mého lůžka, dveře otevřené přes chodbu až ven. Jedno ráno, ne zcela vzbuzená, hladím koťátka s tím, že venku je asi nějak chladno. A když jsem otevřela oči, skoro mne "kleplo": Hladila jsem mrtvého potkana, protože kočičí máma je začala učit lovu a do protější hospody to pro potkana neměla daleko. Rodiny mladých taky kocoura a kočičky mají - o další různé příběhy opravdu nouzi nemáme!

Libuško, jsem úplně nadšený. To je článeček za všechny hvězdičky!

Na to asi žádný recept není, ona dělá jen svou práci a nosí Vám ji k posouzení a chce pochvalu za dobře odvedenou práci. Dcera bydlí na venkově v domku a kočky jí přede dveře také dělají svůj noční "výhřad" úlovků. Dcera kočky pochválí, dá jim za dobrou práci granule a kapsičku a myši vyhodí do pole. K nám na chalupě chodila sousedova kočka pravidelně na oběd a večeři,Když s mým jídelníčkem nebyla spokojená, odběhla, a za chvíli si přinesla myš, kterou pod naším stolem sežrala. To samé dělala u ohně, kde jsme si večer opékali vuřty.Ty jí nechutnaly, donesla si čerstvou myš a zase ji spokojeně s námi sežrala. Jen jsem trnula, aby nám je nezačala také nabízet.

Přece "myšimami", zdrobněle "myškamami", ještě zdrobněleji "mišičkamami".

Kočičí libůstky znám a vyprávění se mi moc líbí.