Abiturientský slet a co mne po něm napadlo

Já jezdím na srazy pravidelně a vždy se těším. Žádný veřejný striptýz se tam nekoná. Po uvítání zavzpomínáme na zemřelé a těžce nemocné spolužáky a veřejně se přetřásají jen příhody ze školních let.

děkuji všem, že jste při hodnocení mý prvotiny byli tak shovívaví, dost mne to překvapilo a ještě víc potěšilo. Tak až mně za políbí můza slibuju, že si to nenechám pro sebe. Pěkný den všem?

Myslím, že takovýto ráz mají setkání po více letech. My, kteří se teď se spolužáky setkáváme už po 2 letech, nemáme potřebu si ukazovat rodinná alba, protože za ty dva roky se nic zas tak převratného nestalo. Zkrátka se proměníme na jedno odpoledne a večer na někdejší třídní partu a je nám spolu fajn. Ale o tom jsem už tady někde psala. Možná mám jen štěstí.

Upřímně jste to napsala a pobavila jste mě. V sobotu jedu na sraz z gymnázia. Mám tam zázemí u sestry nebo bratra, takže v případě nezáživného posezení mohu kdykoliv odejít. Tentokrát je to v rámci oslav 95. výročí gymnázia, takže to bude o to zajímavější. Měla jsem to za rohem a navíc jsem tam strávila celých 11 let, protože součástí byla základní škola. Jako dítě jsem strávila spoustu času na školním hřišti. Beru s sebou vizitky i60ky, tak jsem zvědavá, jestli se pak s některými spolužáky setkám na našich stránkách.

Carpe diem! Ano, ano, ano! Miluji život a jsem ráda mezi lidmi. Nesedávám doma v koutě, ale venku v kavárničkách a hospůdkách - s přáteli nebo i sama. Též nesnáším na různých setkáních tlachání o dětech a o vnoučatech a o jejich neustálém hlídáním apod. Proto jsme na našich pražských pivních čtvrtcích toto téma jaksi zahalili, a když na děti náhodně přijde řeč, tak jen v rychlosti. A to vůbec nemluvím o albech, kdy na abiturienťáckých setkáních holky pýchou z vnoučat natolik zblbly, že tahaly s sebou několik kusů alb. Bylo mi vždy z toho šoufl, a bylo to o ničem. Všichni jsme dětičky u stolu chválili, aniž bychom je znali. Očekávalo se to! Užívám života plnými doušky, ano, ta poslední věta je super!!!

Je Vám Jituš přáno, holt ostatní už na tom nejsou tak jak vy- takový je život. Já na slety nelétám, samý starý pták a žvatlat a poslouchat obdobné řeči, výmysly a naparování , už mně přestalo bavit. Je to pro ně nuda a ztráta času. Bylo - bylo...žiju přítomností.

Tak lidské!