Kde domov můj: Zlatohorsko - kraj pokladů

Elenko, vaše povídání i fotografie jsou kouzelné.

Paní Eleno, moc pěkné, člověk by se tam nejraději hned rozjel :o)

Elen krásná procházka, byla jsem tam a zažila ztrátu seniorky z našeho zájezdu. Našla se , pomohla Jana. Moc se mi tam líbilo a restaurace s židlemi úžasná. Jezírko se krásně zrcadlilo. Díky ,zavzpomínala jsem.

Hani, byla jsi NA Rejvízu a ano i ve Zlatých Horách, tato osada patří do ZH.

Přátelé, to chce přijet pobýt. Děkuji za hezká slova. Jsem ráda, že Vás článek i fotky zaujaly. Libore, fotky jsem Ti poslala mailem. Houbařit se na Rejvízu dá, Rejvíz není jen rezervace. Kolem dokola jsou krásné lesy a je tam toho daleko více k vidění. My třeba když je houbařská sezóna, vyjedeme ráno před šestou busem do ZH, pak dalším busem na Rejvíz a od sedmi hodin už šlapeme dvanácti kilometrovou trasu přes lesy - pořád z kopce, do Mikulovic. To je pak úlovek. A kafe někde na paloučku chutná božsky, svačinu máme taky sebou. V rezervaci se houby sbírat nesmí, tam jen po vyznačenýchg chodníčcích, ale na druhé straně můžete kam chcete.

Krásné přiblížení Zlatohorska. V Rejvízu jsem byla, v hospůdce se židlemi, na Mechovém jezírku a přitom jsem netušila , že jsem byla ve Zlatých Horách.....

Byla jsem v těch končinách na jaře 1989, když jsem byla na poslední rekreaci - tehdy ještě chatě ROH Vítězný únor v Koutech nad Desnou :-)

Krásná krajina, krásný článek, krásné fotky. Ty židle mne dostaly.

Je to jako lehké našlapování, když nechceš splašit ptáka, ke kterému se blížíš s fotoaparátem. Tak na mě působí Tvůj přírodní článek, který vzácně dokreslují fotky.

Nebudu lichotit,to nedělám napíši.když se mi něco líbí,nelíbí.Krásný kouzelný i když pro mne tak trochu zapomenutý překráný kraj Váš domov..Zlaté Hory znám i okolí.Napsala jste to na výbornou.Navíc ty nádherné fotky Vaši krajinu a Vaše slova vyzvedávají vysoko do výšek tam,kde se můžeme potkat s orly.5*