Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám přidat svůj příspěvek o plánování. Popostrčila mě tak trošku ranní příhoda.
Jsem nebo nejsem plánovač? Podle mě jsem, dovolenou vybírám obyčejně už někdy v prosinci nebo v lednu. Když jedu nakoupit, povětšinou mám ten pověstný lístek s položkami. Když cestujeme vlakem, mám vždy v záloze náhradní cestovní řešení – co kdyby se vlak zpozdil a spoj nám ujel. Je to plánování?
Co si člověk ale při vší snaze naplánovat nedokáže, je zdraví. Jak zní moudré přísloví „Člověk míní, pánbůh mění.“ Tak se stalo i v mém případě. Loňský podzim jsme měli v plánu krátký pobyt na Šumavě. Pak přišla událost, která mě a celou mou rodinu zasáhla jako blesk z čistého nebe. Všechny moje plány se musely podřídit této události a já musela nastoupit urychleně na operační zákrok. Nic banálního, nic jednoduchého. Nastal čas velmi těžkých dnů.
Blížily se vánoce a na nějaké jejich plánování jsem neměla sílu ani náladu. A přesto to byly, díky mé rodině a dobrým přátelům, jedny z nejhezčích svátků.
A tak natruc té potvoře, která mě tak skřípla, jsem listovala v katalogu naší cestovky. Zajásala jsem, cestovka tento rok má zájezd i na Hvar. Telefonicky jsem nám rezervovala zájezd na podzim roku 2016. S tím, že se do měsíce ozvu, jestli budeme moci jet. V cestovce byli více než vstřícní, pochopili moji situaci.
Nastal poslední den roku – silvestr. Ten zrovna nepatří mezi mé oblíbené svátky, neumím se veselit na povel, protože má být veselo. A ten poslední silvestr, ten pro mě byl spíš bolavý než veselý. Žlučníková kolika, zánět žlučovodu a nález i na játrách. A znovu šly všechny plány do háje. Hospitalizace, antibiotika.
Ale Hvaru jsem se nevzdala, po měsíci a po kontrole v nemocnici jsem rezervaci zájezdu potvrdila, ať se máme na co těšit.
Pak přišel návrh setkání íčka v Loučné. Je to od nás přes kopec a já se už na všechny své virtuální přátele moc těším. Snad jim padnu do oka.
Jo, oči! Manžel, plánovaně – neplánovaně, musel podstoupit operaci šedého zákalu. Naštěstí už to má za sebou a zdá se to v pořádku.
V nemocnici v Olomouci mi podle plánu ve středu mají operovat ten můj kameny naplněný žlučník. A teď tu příhodu z dnešního – pondělního – rána. Nástup do nemocnice mám v úterý. V pondělí o půl desáté mi volali, jestli bych nemohla přijet už dnes do dvou hodin odpoledne, mají prý změnu operačního plánu, a tak bych byla operována už v úterý. Což o to, i když to máme asi 120 km, stihnout by se to dalo, kdyby můj syn – podle plánu – nešel dnes na ryby. Mobil nebral. Nakonec jsme se se sestřičkou domluvily, že přijedu v úterý na půl osmou a operaci podstoupím.
Takže dnes mám jediný plán. Dojet zítra v pořádku a na stanovený čas do olomoucké nemocnice a porvat se s pomocí lékařů o své zdraví. A výhledový plán – těšit se z každodenních maličkostí a žít, jak nejlépe to půjde.
Děkuji těm, co dočetli až sem.
"Můj plán" - je téma naší další soutěže, v níž můžete vyhrát pěkné knižní ceny. Chystáte rekonstrukci domu, nebo stěhování z většího bytu do menšího? Rozhodli jste se, že se s partnerem vezmete? Chcete se naučit hrát golf, anebo zkusíte malovat? Budete studovat univerzitu třetího věku nebo si hodláte udělat řidičák? Připravujete nějaký zajímavý výlet či dokonce exotickou dovolenou? Napište nám, co plánujete! Pravidla soutěže najdete zde.
