Když mladí učí dříve narozené

Poradím pokud o to stojí ....já si taky od mladých nechám ráda poradit je spoustu nových věcí ,potravin atd.

Neradím, pokud nejsem tázána, pomoc ráda přijmu od dětí, pokud ji potřebuji, je to instalace pc, programů, také tv a ony zase - mami, jak děláš tohle a tohle... vnučka mi zase řekne co frčí v módě, jsem spokojená a myslím, že si rozumíme a respektujeme se navzájem

Mně přijde úplně normální, že se s mladými obohacujeme různými postřehy nebo radami navzájem.

Jen ať si mladí dělají věci po svém, já si je také dělala, jak jsem uznala za vhodné, a dělám to dodnes. Technický pokrok je charakteristický pro všechny generace a jen tak pro zajímavost - mezi knedlíky a bulgurem či kuskusem zas tak velký rozdíl není, pouze v přípravě. Leccos uniká nejen starým, ale i mladým. Všechno se zoufale odlidšťuje a stále více vzdaluje od přírody, či dokonce staví proti ní. Vymýšlí se pomůcky pro usnadnění a zrychlení práce, ale spousta lidí tak získává jen čas na vydělávání peněz na všechny ty novoty, bez kterých je docela možné se obejít. Dnešním mladým se pro změnu ani nesní o tom, jak by mohl být život krásný i bez té "rychlosti".

Mám ráda nové věci, tak si ráda nechám poradit od dcer a vyzkouším. S PC mi pomáhají se složitějšími nebo novými věcmi. Vaří si po svém způsobu, ale když přijdou na návštěvu chtějí uvařit něco podle mé kuchyně. Třeba knedlíky a svíčkovou. Já zase díky nim jsem poznala, jak používat nové druhy zeleniny, které jsem dříve neznala. Je to jen o toleranci s jinou generací.

Někdy mi vadí, když v mém oboru (stavebnictví) vejce poučuje slepici.

Do vaření mladým "nekecám", ale potěšilo mne, že je zaujalo moje "fofr těsto", občas i něco dalšího, co přivezu "okoštovat". Ale vnuk se mi umí "pomstít": Uvaří - pozve mne = má to dobré, tak se nacpu a už ani nevečeřím! A jak ráda přijmu pomoc 4 "odborných poradců" pro Filipa. OK

Je jiná doba,jak bývala za našich mladých let.Mladí jsou šikovnější v moderních technologiích v chytrých telefonech,tabletech,moderních fotoaparátech,tak někdy se učíme i my od nich. Ve vaření,ať si vaří co jim chutná,jestli vaříí na oleji,másle či sádle je mi to fuk.

Když jsme nedávno dali osmiletému vnoučkovi digitální fotoaparát, tak mi řekl "babi, prozradíš mi ty tvoje fotografické fígly? Chci fotit jako ty." Bylo to hezké a potěšující.

Nějak to nehrotím, mladí zase nemají tolik času a tak mnohé na počítači jsem vyzkoušela dříve a jim poradila. A oni/hlavně vnoučata/ zase pomáhají nám. Nezdá se, že my jsme ti nemohoucí a závislí na nich...Nechám si klidně mládež v kuchyni . Vlastně, když přijedou moc brzy- klidně dovaří oběd a já si sednu a povídám nebo si hraji s mrňaty. Je pravda, že moje maminka ve stáří docela lpěla k stereotypu, ale mobil používala , platební kartu taky a o zdravou výživu se zajímala. Asi už éra "moudrých starců" skončila.