Staříci na pódiu

Cením si staříků - umí a žijí hudbou.

Třeba "Visací zámek." Legenda punk-rocku.

Teprve teď, na stará kolena, :-) je chápu. Dříve jsem je vnímala jako zastydlé puberťáky. Jenomže tělo chátrá, zatímco duch se nemění. A tak to pak vypadá: V starém těle mladý duch. :-) Jako vždy jste to pěkně vystihl.

Jasně, že se všichni vysokého věku nedožijí, ale někteří staříci mají stále moc hezký hlas. Ty kapely provinční, kamarádi z mládí, ti se nám neprotiví.Jsou rádi, že nás vrstevníky mohou pobavit, zahrají si a ještě mají na pivo a nějakou korunu na cesty.A hrají naše "písničky z mladí "a na přání. Vždycky koukám na podium, kdo nám starochům k tanci hraje, když se ploužíme a šoupeme utavené nohy a říkám si, že není za co se stydět, většinou sedí a ploužili by se taky... :-)

Bohužel skutečnost je taková, že tam fakt zbývá zpravidla jen jeden člen původní kapely , proto na tyto koncerty raději nechodím - držím si vzpomínku a hlas z LP je stokrát pořád lepší. Jinak počin dobrý, takových básní je jak šafránu. Díky.

Mám ráda kapely staříků, určitě víc než ty pseudokapely, kde z původního obsazení zbude jen frontman, ale slaví se, že kapela hraje už 50 let.