Nemám čas je nebezpečná věta  

Já myslím, že by se člověk mladý nebo starý neměl nutit do aktivit jen proto, že se to od něho očekává, ale měl by dělat to, co ho baví, co zmůže tělesně , duševně a finančně. Nejdůležitější je mít pár dobrých přátel a činnost se vyvine sama.

Člověk je takový, jaký je. Nikdo není dokonalý. I ten aktivní v mládí ve stáří brzdí. Hlavně se moc nepozorovat a nepoměřovat .Třetí etapa života je o tom, být co nejdéle soběstační. To, že se zaměřují na tuto skupinu je o penězích. Jak nás ještě pumpnout o zbytek peněz. Lázně, masáže, oblečení, líčidla a zážitky. :-) :-)

Připadá mi, že článek vydává za všeobecně platné pouze jakési poznatky, načerpané spíš ve velkoměstě. Už vidím na venkově ta divadla, výstavy, plesy, sport, tu zde řečenou spoustu aktivit a zábavy, které lačný senior nestačí časově zvládnout a je z toho frustrovaný, až skončí u psychiatra. Tohle je podle mě nějaká trefa vedle. Donedávna se objevovaly články typu Buďte aktivní, nepoddávejte se stáří. Nyní to vypadá, že kdo neskáče (v seniorském věku), není Čech, že se všichni mohou s aktivitou přetrhnout až do zhroucení, takže je nutno jim doporučit raději klidnější způsob života. Citované vyjádření socioložky, že máme třetí etapu života spojenou s tzv. užíváním si, se spoustou aktivit a zábavy, a když to kvůli zdraví, nedostatku sil či peněz nejde, jsme frustrovaní, považuji za nezdvořilé až nevhodné. Myslím si, že většina lidí má při odchodu do důchodu dost jasno, co to pro ně bude znamenat. Menší finance, ale i víc odpočinku a zájmy v rámci možností. Však kolikrát už tu zaznělo Teď už nic nemusím. A říkají to tu lidé moudří. Takže se tu v rozpacích ptám: Má tedy být starší člověk aktivní, protože to je zdravé, nebo je naopak až moc aktivní, protože to je módní trend, který ho dostane až na psychiatrii, takže by neměl být? Pokud je závěrem kompromis Všeho s mírou, nebylo ani třeba o tom psát.

ASI CHYBIČKA SE VLOUDILA,MĚLO TAM BÝT ASI STAROBNÍ DŮCHOD .NECHCI OPISOVAT, ALE SOUHLASÍM S PŘÍSPĚVKY CO TU NAPSALY DĚVČATA.

Socilologické výzkumy neuznávám. Rozhodně na toto, co zde čtu, není žádný úzus.Každý asi dělá ve stáří dle svých možností, dle svého zdravotního stavu a také dle finančních možností.

Kašlu na nějaké rady, co bych měla v důchodu dělat a dělám si jenom to, co je mi příjemné.Přizpůsobila jsem se věku, zdraví i finančním možnostem a jsem se svým životem docela spokojená.