Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne, počítáno od květné neděle, a předvečer velikonočního tridua. Český přívlastek "zelený" vznikl zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čvrtek). To jen na úvod, protože Zelený čtvrtek letošního roku byl pro mě, teda pro nás, opravdu lkavý, řekla bych smolný. Ale musím postupně.
Naplánovali jsme si s mužem velikonoční nákup do Plzně, ale ještě předtím jsem si musela u nás v lékárně vyzvednout objednané léky. Pak jsem byla domluvená se sestřičkou mého zubaře, že se zastavím, protože s náhradou, kterou jsem dostala před pár dny, nastal malý problém.
Ale začalo to hned v lékárně, dlouhá fronta, někteří neukáznění jedinci předbíhali, ale zdálo se, že to vadí jen mně, tak jsem poctivě frontu vystála, ale na náladě mi to nepřidalo, protože jsem tušila, že muž, čekající v autě, bude mít k tomu poznámky. A taky měl. Popojedem k zubaři, vešla jsem do čekárny, kde seděli tři pacienti. Sestra zrovna volala jednu paní, mě zahlédla, pozdravila a usmála se. Protože můj úkon byl tak na minutku práce, naivně jsem si myslela, že mě vezmou přednostně. To jsem se ale zmýlila, seděla jsem dlouho, a doufala, že mě přece jenom zavolají, ale sestra, volající pána vedle mě, se na mě ani nepodívala. Sebrala jsem se a šla říct manželovi do auta stav věci, a že musí být trpělivý. Ten mě ale překvapil, když řekl: Vyplivni to, šlápni na to, a jedem. Nevyplivla jsem to, ani bych na to nešlápla, stálo to spoustu peněz, ale sedla jsem a jeli jsme. Možná si řeknete, že se chovám jak malý fracek, ale pro mě to bylo v té chvíli osvobozující. Ale to jsem netušila další...
Když jsme přijeli k obchodnímu řetězci, který je oblíbený hlavně seniory, nedalo se vůbec zaparkovat, lidé vycházející ven nadávali, že jsou tam fronty k pokladnám dlouhé přes půl marketu. Já to vzdala při té představě, a protože jsou tyto obchody v Plzni dva, jeli jsme k tomu druhému. Tam to bylo v bleděmodrém. Jen neradi jsme odjížděli k jinému marketu, ale tam občas i obědváme, a taky jsme doufali, že třeba...? Ale nebylo to jednoduché, těsně před vjezdem na hlavní silnici mladá řidička, jedoucí před námi, nedala přednost autu, co po ní jelo, škrtla ho, a rozpárala mu gumu, rána, a lítalo to do okolí. Jen těžko jsme vyjížděli k marketu. Tam i těžko zaparkovali, pak vystáli děsnou frontu na kus žvance, zelený měli jen špenát, ale ten byl s jehněčím, to nemusím, tak jsme si dali, co bylo, a nakonec jsem potom někde vyčetla, že jsme udělali dobře. Byla to čočka, vhodná luštěnina na Zelený čvrtek. Dobrá.
Hned po jídle jsem mazala na poštu, která je v hale marketu, potřebovala jsem zaplatit telefon, ale marně jsem hledala v pouzdru složenku, prostě tam nebyla, a ani jsem si nemohla vzpomenout, jestli jsem ji tam vůbec dávala. No, nic, vlezla jsem do prodejní části objektu, něco nakoupila, a ještě jsem chtěla koupit nějakou kytičku na zvelebení a výzdobu vchodu do domu. Našla jsem uprostřed marketu, tak, že si nějakou vezmu, ale byly skoro na zemi, musela jsem se ohnout, což já velmi špatně, a vybírala jsem, když se náhle objevila mladá paní s hočičkou, paní pobídla dítě, a sama se vrhla na kytky, měla přes rameno velikou tašku, a jak se ohnula, taška jí sjela a mě vzala po hlavě. Naštěstí nebyla moc těžká, ale lekla jsem se, to jo.
U pokladny jsem vyložila vše na pás a zase trpělivě čekala, paní přede mnou si něčím polila noviny, a pokladní jí povolila vzít jiné, ale pořád jsem se jí musela uhýbat, prostě zdržovala. Konečně na řadě, říkám si, pokladní označuje jednotlivé položky, já rychle uklízím, abych nezdržovala, a najednou bác! Pokladní vzala pytlík s pomeranči, asi se protrhl, a pomeranče se rozprchly do světa, některé vyskočily až na zem. Musela jsem se ohnout, i když mi to jde špatně, ale ani bych neměla, lezla jsem skoro po zemi jak mola, abych je posbírala, a to jsem nechtěla zdržovat!
Ani tím to nekončilo, když už jsme jeli domů, tak na výpadovce k nám, u předposledního semaforu, se na nás smála zelená, muž přišlápl plyn, aby ji ještě stačil, ale ouha, vyskočil policajt a stavěl nás a předal mladé příjemné policajtce, která dala pokutu za rychlost, a při kontrole dokladů přišla na to, že má muž od prosince propadlý řidičák. Takže pokuta a pak další peníze za řidičák, smůla ještě v tom, že si může jít zažádat až příští týden.
A tak si říkám, že ten čtvrtek nebyl pro nás opravdu zelený, ale na druhou stranu, když nejde o život, tak jde o... Přeji krásné svátky jara.
