Pozor na sny o venkově
Ilustrační foto: Alena Tollarová

Pozor na sny o venkově

26. 3. 2016

Je lepší žít v penzi na vesnici nebo ve městě? Sen o domku v krásné přírodě má hodně lidí. Velký problém nastává, když se v této oblasti partneři nedovedou shodnout.

Nedávný průzkum Poštovní spořitelny ukázal, že šedesát šest procent Čechů považuje za ide

ální život na venkově. Jisté je, že na vesnici se dá žít úsporněji. A to je také jeden z důvodů, proč ve vyšším věku lidé stěhování na venkov preferují.„Když jsme se s mužem na penzi nastěhovali na chalupu do Beskyd, po pár měsících jsem si uvědomila, že nám zůstává na účtu více peněz,“ říká šestašedesátiletá bývalá účetní Irena. „Zajedu autem do hypermarketu do Frenštátu pod Radhoštěm, nakoupím na celý týden a když něco dojde, tak to prostě není, protože se mně nechce jet tak daleko znovu autem kvůli maličkosti. Ve městě jsem v takovém případě hned vyrazila do obchodu, cestou prošla obchody tři další, takže jsem místo másla přinesla ještě sýr, lak na vlasy ve slevě nebo, přiznávám, i nové tričko. To se mi teď v Beskydech stát nemůže,“ vypráví.

Průzkum ukázal, že stejně se v tomto směru chovají všichni, ať jde o penzisty nebo pracující lidi. „Na vesnici a malém městě lidé utratí nejčastěji průměrně deset až patnáct tisíc měsíčně, ve větších městech a Praze patnáct až dvacet tisíc,“ říká Petr Hutla, který s výsledky průzkumu seznamoval veřejnost.

Jenže zatímco Irena si pochvaluje, jak přestěhování na venkov zlepšilo rozpočet jejich seniorské rodiny, její manžel tak spokojený není. V Ostravě chodil na fotbal a na hokej, měl tam kamarády v šachovém klubu. Bavilo ho také chodit do obchodních center ohlížet novinky v technice. Jako bývalý elektroinženýr si rád prohlížel nové počítače či televizory. „Teď sedím a koukám do stromů,“ říká. „Procházky jsou fajn, ale nudím se. Já jsem typ, který potřebuje lidi, obchody, restaurace, stadiony. Začínáme si se ženou lézt na nervy. Já jsem byt v Ostravě prodat nechtěl, ona na tom trvala, že tak budeme mít úspory na důchod. Na co ty úspory máme, když vlastně nežijeme?“ říká.

Psychiatrička Tamara Tošnerová upozorňuje: „Přestěhování se na venkov by si lidé zvyklí žít ve městě, měli ve vyšším věku dobře rozmyslet. Vedle řady pozitivních věcí to může přinést i pocity samoty.“

Mnohé láká k přestěhování se na venkov v penzi právě představa úspornějšího života. Ale pozor. Pavel Širmer z Českého statistického úřadu má tyto poznatky: „Lidé na vesnicích sice platí celkově za bydlení méně, ale větší podíl tvoří náklady za energie. To souvisí s faktem, že v případě rodinného domku je provoz nákladnější než u obydlí v bytovém domě. Průměrné náklady na elektřinu a plyn byly v malých obcích proti velkoměstům vyšší o necelé dvě třetiny.“

Další důvod rozčarování a neshod je nutnost častého používání auta. Další penzistka z Ostravska, která se přestěhovala do Beskÿd, je nemile překvapená tím, jak je teď odkázána na manžela. „Já nemám řidičák a nikdy jsem to nepocítila jako problém. Všude, kam jsem potřebovala, jela tramvaj či autobus. Teď mě manžel musí všude vozit, čekat na mě. Pořád se ptá: Jak dlouho tam budeš? N ojá přece nevím, jaká bude fronta u pokladny nebo v ordinaci. Jsem z toho nervózní, on taky, pokaždé se v autě pohádáme,“ říká. Navíc pohonné hmoty něco stojí. Lidé žijící na venkově za ně vydají podle statistiků o čtyřicet procent více než obyvatelé měst. 

A co teprve, když se zhorší zdravotní stav. Vesnice jsou pro seniory fajn, pokud v nich žije někdo z jejich rodiny. Pradávný model, kdy v jednom stavení žilo více generací, byl skvělý v tom, že když babička nemohla chodit, někdo jí prostě vždy přinesl jídlo nebo ji vynesl na zahradu. Jenže když se senior, který má děti a vnuky ve městě, odstěhuje na chalupu u lesa, může se rýsovat do budoucna velký problém. Kdo mu tam pomůže, když bude třeba? 

Změnit životní styl a bydlení je vždy náročné. Je to těžké rozhodnutí. Ve vyšším věku je nad ním třeba přemýšlet dvojnásob pečlivě. Sen o stáří v krásné přírodě se může vyplnit a být nádhernou realitou. Ale také se z něj může stát noční můra přinášející samotu nebo hádky a výčitky mezi partnery.

 

Přestěhovali jste se v důchodu na venkov či naopak do města? Jak jste si zvykli na nový životní styl? Podělte se o své zkušenoosti s ostatními čtenáři...

senioři životní styl
Hodnocení:
(4.8 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Článek je velmi zajímavý protože upozorňuje na negativa venkova.Naprosto souhlasím, mám přítele, který má nádhernou vilku uprostřed přírody v blízkosti Štěchovic.Řešíme to tak, že on je u mně týden v Plzni a já jsem tak tři dny v jeho vilce.Protože se musí ve vilce v zimě topit v kotli, je potřeba neustále hlídat aby nevyhasl.Bez auta není možno se nikam dostat, já naštěstí jezdím a mám své. Žít ale v zimě na samotě bych nezvládla.Potřebuji ruch města, obchody, kino, divadlo a různé aktivity.A pak bychom určitě měli po delší době ponorku.V létě je to lepší, oba máme v domečkách bazény, zahrady a tak se nenudíme.Za článek dávám 5 hvězdiček - protože nic není dokonalé, jak život na venkově, tak ve městě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.