Byl filmovým tvůrcem takzvané české nové vlny v 60. letech. Na mezinárodní scéně zaujal už svým celovečerním debutem Démanty noci z roku 1964. Skvělý a nespoutaný český filmový režisér Jan Němec zemřel ve věku 79 let.
K jeho souputníkům patří taková jména jako Miloš Forman, Věra Chytilová nebo Jiří Menzel. S Chytilovou a Menzelem se Němec setkal při studiích na FAMU i při společném režírování filmu Perličky na dně z roku 1965. Mezi režiséry tohoto povídkového snímku podle díla Bohumila Hrabala byla i další známá jména nové vlny – Jaromil Jireš a Evald Schorm.
Němcův celovečerní debut Démanty noci podle povídek Arnošta Lustiga, zobrazující útěk dvou českých mladíků z transportu smrti, přinesl režisérovi i mezinárodní ocenění, kterých se díky své tvorbě dočkal také v dalších letech. Za snad nejznámější snímek O slavnosti a hostech dokonce Němce v roce 1969 označil prestižní anglický odborný časopis Film and Filming za nejlepšího světového režiséra roku.
Snímek O slavnosti a hostech, který byl satirou na podlézání mocným v honbě za funkcemi, však popudil tehdejší mocné komunistického režimu a vysloužil si zákaz. Němec si také proti sobě poštval režim dokumentárními snímky Strahovské události z roku 1967 o policejním zásahu proti studentské demonstraci a Oratorium pro Prahu, které zaznamenalo první den sovětské okupace Československa 21. srpna 1968. "To byl můj nejúspěšnější film, vidělo ho přes miliardu lidí. Kam se hrabe Spielberg," komentoval to s nadsázkou režisér.
Němec byl poté odstaven od filmu a pracoval nějaký čas v televizi. Nadšení pro nové formy realizoval v prvních českých klipech v recitálech Marty Kubišové, své druhé ženy. Oceňovaný byl i Čas slunce a růží s Karlem Gottem. S nástupem normalizace byl ale donucen opustit vlast, do emigrace odešel v roce 1974. Poté žil 15 let v Německu a USA, kde se živil zpočátku, jak se dalo, mimo jiné i natáčením svatebních videí. V Americe se ovšem poté stal poradcem při natáčení Nesnesitelné lehkosti bytí a koncem 80. let získal nominaci na cenu Emmy za skvělý dokument o polském exilovém spisovateli Czeslawu Miloszovi.
Po návratu do Česka po roce 1989 natočil například komedii V žáru královské lásky, drama Jméno kódu: Rubín nebo lyrickou zpověď Noční hovory s matkou. Letos pracoval na filmu Vlk z Královských Vinohrad podle vlastních autobiografických povídek.
Němec o sobě dal v poslední době slyšet i gestem, kdy vrátil své státní vyznamenání od Václava Havla na protest vůči řádům, jež udělil současným režisérům současný prezident Miloš Zeman. Tehdy tvrdil, že je to jen dočasně, než se změní poměry na Hradě.
„Je to protest proti tomu, jak prezident Zeman zneužívá svých ústavních práv a povinností,“ vysvětlil režisér. Vadilo mu především to, že prezident ocenil mezi jinými i filmové tvůrce, kteří pomáhali jeho politické propagaci.
