Soutěž: Moje poprvé - Výkaz

Kdybychom stáli pořád na jednom místě, tak jsme v p.... Bez PC už ani krok, je to pokrok!

Děkuji všem za komentáře.

Hlavně že všechno dobře dopadlo, život píše různé příběhy.

Paní Lidmilo, válčím s počítačem dodnes a nevím, jestli bych dostala, právě z toho důvodu, ještě odvahu vzít třeba jen pár hodin jako zástup. Zažila jsem už dobu, kdy se vysvědčení tisklo, ale naše zástupkyně mi v takovéto situaci ochotně pomáhala. V hudebním kroužku ani dnes naštěstí počítač nepotřebuji.

Lidmilko, milé počteníčko jako vždy. Jsem také velmi konzervativní. Jenže třeba moje maminka pracovala u Hefa n.p. v době plánovaného hospodářství - to byly tenkrát tzv. "pětiletky". Takže měla za úkol naplánovat potřebu podniku všeho možného na 5 let dopředu. Takže např. i spotřebu ramínek na šaty, mýdel a ručníků, toaletního papíru atd. Myslím, že by jí počitače v tom idiotském systému byly obrovskou pomocí. :-)

Začátky byly těžkopádné, jako ta technika, vtipné milé povídání .

Lidmilko, hezky napsané. ♥♥♥Znala jsem ze SŠ taky jen PC na děrovací štítky ,to mě nebavilo...koupit si počítač mě donutilo až to, když šla dcera studovat do Prahy. Telefonování v té době bylo drahé, žádné "balíčky" jako dnes, tak jsem si pořídila někdy v roce 2002 svůj první stolní PC...učila jsem se postupně, každý víkend něco.. nejvíce jsme s dcerou na dálku používaly ICQ, kde mi i v týdnu radila, co a jak...

Já v práci zažila ruský sálový počítač s děrnými štítky, stojany na pásky...pak první počítače, jazyk JCL...a pak mě propustili. V roce 2002 jsem stolní PC ani neuměla zapnout, zapla jsem jen monitor a čekala a nic se nedělo. Dnes umím pracovat i v Excelu - používám ho při vymýšlení křížovek :-)

Lidu, moc hezké vzpomínání. Tohle mě naštěstí minulo, já jsem si Písíčko pořídila jen pro radost až v pětasedmdesáti letech, ale než jsem se to trochu naučila, byl to občas nervák. *****

Tak vidím,holky,že jsme na tom veskrze stejně! Tedy dobře !!! :)mm