Vyznání knihomolky

Jituško, mně se nepoštěstilo a mrzí mě to. Moji potomci lásku ke knihám po mně ani po manželce nezdědili. Jsem rád, že tu nacházíš spřízněné duše. Ještě bych dodal pro ostatní - Jituška také miluje citáty. My už se známe hafo let. *****

Děkuji vám všem za příznivé ohlasy, paní Olinko Š. v knihovně se půjčují i načtené knihy na CD a na www. radioteka.cz najdete i mnoho dramatizací z českého rozhlasu - doporučuji Jméno růže a Kaplan má stále třídu rád. Paní Naďo kroniku naší osady píšu od roku 2011, hurá! Díky a užijte si březen měsíc internetu s knihou!

Paní Jitko, zdravím Vás, co by spřízněnou duši! Už po druhé ve svém životě dělám v naší vesnici knihovnici (nejdřív když jsem byla na mateřské a teď v důchodu). Také píšu kroniku vesnice. To knihovnictví jsem asi podědila po tatínkovi, dělal u nás knihovníka mnoho let a po jeho odchodu jsem se na čas této práci věnovala po něm. S knížkou jsem taky stále, u jídla, před spaním, v autobuse…Nejraději mám historické romány (Vaňková, Vondruška) a v poslední době mě moc zaujala K. Tučková. Přeji Vám hodně zdraví a mnoho pěkných knížek.

Hezký článek :-) . Já také čtu od první třídy, vždy a všude, kde jsem bydlela, chodím do knihovny a večer bez knihy neusnu. Jsem též knihomol :-)

Také jsem ráda četla, bohužel práce v kanceláři, umělé osvětlení atd. mi zhoršilo zrak. Přes den čas na čtení nemám (aktivity) a večer unavuje. Na knihovnu nemám ani místo (garzonka) - občas si něco půjčím v knihovně (téma výlety, tvořivost apod.) Snad chuť pro čtení knížek v lidech zůstane, i když moderní doba svou technikou klasické čtení přebíjí. Přeji Vám další zejm. mladé čtenáře. (Omlouvám se za následující upozornění: Vaše jméno je též uvedeno v rubr. TIPY - "Velký plán" -termín 24. 2. je již prošlý- prosím, vystornujte - dejte jinou-aktuální-pozvánku - dík)

¨Knihy jsou mou vášní od dětských let. Nevím, kolik jsem jich přečetla za celý život, ale asi by mohly zaplnit pokoj. Bez knih si nedovedu život představit. Vedla jsem k tomu i své dvě dcery teď mi dělá radost můj 9 letý vnuk. který už čte od 5 let a a knihy se mu líbí. Tu knihovnici jsem kdysi dělala také. ale jen odborné literatury na pracovišti. Beletrie je ovšem zábavnější.

Také jsem od dětství vášnivá čtenářka, ale po složité oční operaci, skoro nečtu. Připadá mi, že žiju jen půl života. *****

Jste člověk na svém místě a to je pak pro návštěvníky Vaší knihovny velké terno. Musela jsem se trochu pousmát při zmínce o zakázaných autorech. Když jsem v posledním ročníku na fakultě (kromě němčiny jsem studovala ještě češtinu, i když nikdy neučila) byla 6 týdnů na praxi na devítiletce s rozšířeným jazykovým vyučováním, bylo to na jaře 1971, suverénně jsem na žáky vybalila "revizionistické" informace z "Padesáti českých spisovatelů", knihy z roku 1968, která už mezitím byla na indexu. Třídní učitelka mě prosila, ať už to příště nedělám, nebo že s tím bude mít problémy. Už to začínalo!

Čtenářství není koníček, ale pořádný kůň. Naštěstí jsou knihovny i knihkupectví plné "obroku", takže i mému koni je stále do skoku. Mám ráda knihy, knihovny i knihovnice či knihovníky. Tím jste se paní Jitko zařadila k mým oblíbencům. Ať vám ta vaše radost vydrží co nejdéle. :-)

To je milé, že tu máme další knihovnici. Já jsem taky od dětství čtenářka a když jsem ze Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích přišla do Prahy, taky jsem postála v knihovně se slovy:"To nemůžu za celý život přečíst!" Jsme rodina čtenářů...Vnučka, když jsme byli ve Slavonicích, neopomenula navštívit knihovnu své tehdy oblíbené autorky Lenky Lanczové. Kniha je opravdu nejlepší přítel a má tento měsíc svátek.