Soutěž: Moje první babičkovství

Pěkný článek o vnučce.Mám už dospělé vnuky,ale na některé jejich roštárny, zvyky a vyrůstání jsem nezapomněla.Lidský tvor je k tomu přizpůsobený, aby vnímal vše a nemusíme jej nic učit.Je to tak zařízeno i v přírodě.Hodně zdravíčka a užívejte si sladkých dětských let Vaší vnučky a dalších vnoučat.U svých dětí jsme to tak citlivě nevnímaly.5*

Ano, Helenko, o prvním babičkovství by se toho dalo napsat mnoho, aleTy jsi to vyjádřila ve zkratce všechno a hezky.

Vnoučata s námi dovedou pěkně zacvičit! První i ta další.

Helenko, určitě je Vaše vnučka úžasná a roztomilá a já Vám to z celého srdce přeji. Vím, jak ji vnímáte. Sama mám čtyři takovéhoto úžasné bytosti, ale všechny trochu daleko, takže jsem o tu každodennost ochuzena.

Vnouče je pro prarodiče vždycky přínosem. Zpomaluje stárnutí, i když zodpovědnost a strach je tu stále. Heleno, užívejte si své krásné vnučky ještě hodně dlouho a ve zdraví. *****

omluvám se, samozřejmě "ti"mladší

Vidět vyrůstat své vnuky, to je velké štěstí, ti starší-dvojčata vyrůstala blízko nás, a ty mladší dokonce s námi v domě, i přes nějaká nedorozumění s jejich rodiči, bych nikdy neměnila,všichni mí vnuci jsou mými dobrými kamarády, a jeden dokonce tátou naší pravnučky. Užívejte si Heleno této výsady, mít vnuky v domě. Přeji vám k tomu hodně štěstí.

Moc hezký a humorně laděný příběh o první vnučce. My máme dvě vnoučátka už 7 let po maturitě a čekáme až budou mít naše pravnoučátka. 8-)